Jen málokterý český památkový areál nabízí tak souvislý pohled na proměny šlechtického sídla. Horšovský Týn spojuje raně gotický hrad, renesanční zámek a téměř čtyřicetihektarový park, který začíná prakticky u městských ulic. Výsledkem není jednotvárná památka, ale místo, kde se při jediné návštěvě střídají středověká duchovní architektura, reprezentační sály, hospodářské zázemí i romantická krajina.
Areál stojí na skalnatém ostrohu nad Radbuzou. Původní opevněné biskupské sídlo se nacházelo v nedalekém Horšově, zhruba v polovině 13. století však bylo z obranných důvodů přeneseno do Týna. Zde vznikl hrad kastelového typu, jehož nejcennější připomínkou je raně gotická biskupská kaple. Dochovala se s členitou žebrovou klenbou i nástěnnými malbami a bývá spojována s působením burgundské stavební hutě.
Od biskupského hradu k renesančnímu sídlu
Po husitských válkách přešel hrad z církevní správy do rukou světské šlechty. Výrazný zlom nastal po roce 1535, kdy panství získali Lobkovicové. Po požáru města a hradu v roce 1547 nechal Jan mladší Popel z Lobkovic sídlo přestavět v renesančním duchu.
Právě v tom spočívá jedna z největších hodnot Horšovského Týna. Zámek nebyl v dalších staletích zásadně přetvořen podle módních stavebních trendů, a proto si dodnes uchovává autentickou podobu renesančního šlechtického sídla. Drobnější úpravy při rekonstrukci na konci 19. století tento charakter nenarušily. Po Bílé hoře panství koupil Maximilian Trauttmansdorff a jeho rod držel zámek více než tři století, až do roku 1945.
Interiéry, které ukazují život na zámku
Prohlídkové okruhy nevedou jen reprezentativními místnostmi. Hradní trasa představuje loveckou halu s renesanční roubenou stěnou a kazetovým stropem, ložnici, hodovní síň, pracovnu s nejstarší dochovanou zámeckou knihou z roku 1521, obrazárnu i zbrojnici. Ta je rozdělena do tří částí a přibližuje lovecké, orientální a válečné zbraně.
Zámecký okruh naopak ukazuje šlechtické bydlení od 16. století do počátku 20. století. Návštěvníci procházejí salony, tanečním sálem a knihovnou. Zajímavý kontrast k těmto reprezentativním prostorům nabízí okruh Kuchyně – z tajů depozitáře. Zpřístupňuje kuchyni z 20. let 20. století a skladovací prostory s více než 2 500 předměty ze skla, porcelánu, textilu a dalších materiálů. Na provozní stránku panství upozorňuje také okruh Purkrabství s jízdárnou, ochozovou chodbou a historickými interiéry purkrabského paláce.
Mitsuko připomíná evropské i japonské kořeny
Výraznou součástí současné nabídky je upravený okruh věnovaný Mitsuko Coudenhove-Kalergi, znovu otevřený v sezoně 2026. Japonská šlechtična se provdala za Heinricha Coudenhove-Kalergiho a svůj život spojila také se západními Čechami.
Expozice vychází z pozůstalosti rodu, jejíž část byla po druhé světové válce převezena do Horšovského Týna. Představuje nábytek, obrazy, porcelán, fotografie, šperkovnice i osobní předměty. Mezi pozoruhodné exponáty patří také kresba, kterou Mitsuko vytvořila během rehabilitace po mozkové mrtvici. Příběh doplňují zápůjčky z Náprstkova muzea, mimo jiné soška Buddhy a staroegyptský dřevěný obal mumie, vystavený v průběhu sezony 2026.
Prohlídka přitom nezůstává pouze v jedné místnosti. Vede přes nádvoří, kolem hradní kaple, po historických schodištích do vyšších pater a do zámecké věže, odkud se otevírají výhledy na celý areál.
Park s rybníky, glorietem a příběhy v krajině
Po návštěvě interiérů stojí za to pokračovat do zámeckého parku. Renesanční zahrada vznikla kolem roku 1550, v roce 1880 byla přeměněna na anglický park a velká úprava z roku 1905 jí vtiskla dnešní přírodně krajinářský charakter. Spodní část tvoří především dva rybníky a cesty vhodné k procházce.
V horní části parku upoutá gloriet, někdejší gotická hláska přestavěná na vyhlídkový pavilon. Po obnově dokončené v roce 2021 slouží jako veřejná vyhlídka. V parku se nachází také Loretánská kaple a takzvaný Vdovský dům, dnes označovaný jako letohrádek. Oba objekty však mají podle správy památky špatný stav a vstup do nich není povolen.
Park je volně přístupný z města, návštěvník by ale měl počítat s tím, že se stále jedná o součást národní kulturní památky a platí zde návštěvní řád. Na areál navazuje naučná stezka Horšovskou oborou s pěti informačními tabulemi, vhodná pro pěší, cyklisty i kočárky. Výlet lze spojit také s návštěvou historického centra Horšovského Týna, které je městskou památkovou rezervací, nebo s kostelem Všech svatých v nedalekém Horšově.
Hlavní prohlídkové okruhy bývají v sezoně přístupné od úterý do neděle, jejich aktuální režim se však může měnit. Prohlídky nejsou plně bezbariérové a zahrnují desítky schodů; nejméně náročný je okruh věnovaný kuchyni. Parkování je možné na zpoplatněném náměstí přímo u zámku. V roce 2026 se Horšovský Týn stal hlavním objektem projektu NPÚ Šlechta na cestách, který připomíná, jak cestování ovlivňovalo životní styl, interiéry i sbírky šlechtických rodů.