Prostějovský zámek není jen historická stavba s cenným renesančním portálem. Je také velkou obrazovou kronikou města a Hané. Jeho fasády pokrývají sgrafita podle návrhů malíře Jano Köhlera, která propojují šlechtickou minulost, místní tradice, heraldiku i příběhy z českých dějin.
Výzdoba zámku zaujme už z dálky pásy ornamentů mezi okny a pod střešní římsou. Teprve zblízka ale vyniknou jednotlivé výjevy a symboly. Návštěvník tu najde rostlinné motivy, psaníčková sgrafita, postavy z hanáckého prostředí i historické výjevy, které dávají strohé architektuře překvapivě živý výraz.
Od opevnění k městskému zámku
Stavba stojí v historickém centru Prostějova na Pernštýnském náměstí a je kulturní památkou. V letech 1522 až 1526 ji nechal Jan IV. z Pernštejna vybudovat jako součást městského opevnění. Později, v letech 1568 až 1572, nechal Vratislav II. z Pernštejna objekt přestavět na reprezentativní panské sídlo. Z této etapy pochází také cenný vstupní kamenný portál.
Čtyři křídla zámku uzavírají obdélníkové nádvoří. Jeho osudy však nebyly vždy vznešené. Během třicetileté války utrpěl značné škody a roku 1643 jej vypálila švédská vojska. Po válce už nesloužil jako hlavní šlechtické sídlo. V dalších staletích se využíval například jako sýpka, skladiště, správní objekt nebo vězení. V 18. století zde fungovalo také židovské vězení.
Novou kapitolu začal zámek psát ve druhé polovině 19. století, kdy jej získala rodina Chmelařových a vytvořila v něm kulturní centrum. Roku 1893 stavbu koupil prostějovský úvěrní spolek Záložna a zastavárna. Následovala rozsáhlá obnova a novorenesanční úpravy, jejichž součástí se stala i Köhlerova sgrafitová výzdoba.
Köhlerova galerie pod širým nebem
Jano Köhler se narodil v Brně, ale Prostějov pro něj představoval významné pracovní i osobní působiště. Město si oblíbil natolik, že se sem podle regionálních materiálů vracel po celý život a považoval je téměř za svůj druhý domov.
Na zámku vytvořil program, který není pouhou dekorací. Mezi motivy se objevuje Hanačka s přeslicí, král Ječmínek, kníže Svatopluk, erby Pernštejnů a Lichtenštejnů nebo kravařský štítonoš. Nechybějí ani dvoje sluneční hodiny. Fasáda tak funguje jako obrazový průvodce krajinou, jejími pověstmi i dějinami.
Za pozornost stojí výjev Honění krále Ječmínka. Podle tradovaného prostějovského výkladu do něj Köhler vložil také svůj autoportrét. Zobrazil se jako mušketýr s vysokým kloboukem. Jiná místní historka zase spojuje jeden ze slunečních motivů s radním záložny a pekařem Slukou, který měl dohlížet na umělcovo pracovní tempo. Tyto detaily patří spíše k místnímu podání než k jednoznačně doloženým faktům, právě proto ale dodávají prohlídce osobní a trochu úsměvný rozměr.
Sgrafito není renesanční originál
Při pohledu na fasádu je snadné nabýt dojmu, že jde o původní renesanční výzdobu. Ve skutečnosti jsou Köhlerova sgrafita novodobou historizující úpravou z období obnovy zámku na přelomu 19. a 20. století. Jejich datace se v materiálech uvádí různě, bezpečně lze mluvit o době kolem roku 1900 až 1906.
Sgrafito vzniká vyškrabáváním kresby do vrchní vrstvy omítky, čímž se odhalí barevně odlišná spodní vrstva. Při obnově fasády se ukázalo, že původní barevnost nebyla stejná jako dnešní. Podle památkářských zjištění byla plocha zámku nejprve oranžová až červená díky okru, zatímco žlutý okr byl použit až při rekonstrukci v roce 1959. Restaurování se týkalo nejen obrazové výzdoby, ale také kamenných krakorců, ostění a říms. Pod stříškou arkýře byly nalezeny i fragmenty původních Köhlerových sgrafit.
Prostějov jako Köhlerova stopa
Zámek je nejvýraznější, nikoli však jedinou Köhlerovou památkou ve městě. Tematický okruh Po stopách Jano Köhlera vede také k domům známým jako Hanačka, U Tří zajíců, U Zlaté studny, k Vrlovu nájemnímu domu nebo domu U Měsíčka. Umělcovu tvorbu připomínají rovněž kostely Povýšení svatého Kříže a svatých Cyrila a Metoděje.
Prohlídka zámku proto může být začátkem širší procházky historickým Prostějovem. Uvnitř čeká kancelář ředitele záložny a zastavárny s dřevěným obložením a nábytkem od Emanuela Pelanta, renesanční místnosti i taneční sál. Rozšířený okruh přidává výklad k exteriéru a skrytým detailům sgrafit. Na zámku se podle aktuálního programu koná také výstava Prostějovské stopy Jano Köhlera a další kulturní akce.
Zámek najdete na adrese Pernštýnské náměstí 176/8. Protože se program i návštěvní režim mohou měnit, vyplatí se před cestou ověřit aktuální informace u provozovatele. K prohlídce lze přidat i pohled do dochovaného zámeckého příkopu, připomínajícího původní obrannou funkci celého areálu.