Ve své době patřil Veletržní palác k největším stavbám svého druhu na světě. Dnes jeho rozlehlá Velká dvorana hostí díla, která se zabývají tím, co lidé potřebují k životu, důstojnosti a vzájemné blízkosti. Právě do tohoto prostoru umístilo bienále Ve věci umění 2026 svou hlavní pražskou výstavu s podtitulem Nezbytná přání.
Umění jako reakce na svět kolem nás
Čtvrtý ročník mezinárodního interdisciplinárního bienále připravila iniciativa tranzit.cz. Jeho kurátorská koncepce vychází z myšlenky, že umění nemusí být jen estetickým zážitkem nebo sběratelským předmětem. Může být také způsobem, jak reagovat na tlak každodennosti, pojmenovat nespravedlnost, posílit umlčované hlasy nebo hledat prostor pro solidaritu a naději.
Ve Velké dvoraně se proto potkávají práce věnované migraci a vysídlení, queer identitě, genderu, tělesné intimitě i spiritualitě. Pražská část kombinuje šest nových projektů vytvořených přímo pro bienále s díly dalších umělců a umělkyň. Celý projekt ve třech lokacích představuje podle aktuálního programu 49 autorů, autorek a kolektivů.
Mezi novými projekty je například film we walk in our sleep palestinské umělkyně Noor Abed, který vznikal na Západním břehu Jordánu a propojuje dokumentární a inscenované postupy. David Apakidze ve své práci The Last Basilica nahlíží gruzínskou ortodoxní symboliku z queer perspektivy. Kolektiv Tadamun připravuje videoinstalaci Zatím tady s portréty tří migrantů a migrantek žijících v Praze. Aliza Orlan se zaměřuje na genderovou identitu a tělesnou intimitu.
Velká dvorana s výraznou minulostí
Síla výstavy nespočívá jen v jednotlivých tématech, ale také v dialogu s místem. Veletržní palác vznikl v letech 1925 až 1928 podle návrhu Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla. Původně sloužil Pražským vzorkovým veletrhům a při slavnostním otevření v roce 1928 přilákal podle dobových údajů až 560 tisíc návštěvníků. V budově fungovaly také restaurace, kavárna, pošta, kinosál nebo biliárový klub.
Veletržní provoz ukončila druhá světová válka. Ještě dramatičtější kapitolu přinesl požár, který palác zachvátil 14. srpna 1974 a jehož likvidace trvala několik dní. O dva roky později padlo rozhodnutí budovu rekonstruovat pro Národní galerii Praha. Veřejnosti se znovu otevřela v prosinci 1995. Dnes je jedním z hlavních pražských míst pro moderní a současné umění a nabízí přibližně 22 tisíc metrů čtverečních výstavní plochy.
Historii objektu připomíná i skutečnost, že právě ve Velké dvoraně byla na podzim 1928 poprvé veřejně představena kompletní Muchova Slovanská epopej. Monumentální prostor tak už téměř sto let slouží setkávání veřejnosti s uměním – pokaždé ovšem v jiné podobě.
Výstavu přiblíží komentované prohlídky
Pro návštěvníky, kteří si chtějí díla zasadit do širších souvislostí, připravila Národní galerie Praha sérii komentovaných prohlídek v programu Mluvíme o umění. Vedou je Denisa Michalinová, Jaroslava Tomanová, Tereza Stejskalová, Jakub Gawkowski a další členové kurátorského týmu.
Podle aktuálního programu zbývají po 26. srpnu tyto termíny: 29. srpna od 11:00 do 12:30 v češtině s Denisou Michalinovou, 3. září od 12:00 do 13:30 v angličtině s Jaroslavou Tomanovou, 10. září od 14:00 do 15:30 s Jaroslavou Tomanovou a Terezou Stejskalovou, 12. září od 9:00 do 10:30 v angličtině s Jakubem Gawkowskim a 13. září od 11:00 do 12:30 v angličtině s kurátorským týmem. Každá prohlídka trvá 90 minut.
Veřejné prohlídky jsou podle informací galerie zdarma a bez rezervace. Sraz je u pokladen Veletržního paláce. Výstava i doprovodný program bienále jsou rovněž přístupné bez vstupného.
Pražská zastávka širšího bienále
Nezbytná přání nejsou jedinou částí projektu. Bienále se koná také v pardubické galerii GAMPA a v pražském kulturním centru Tusculum Prague. Výstava ve Veletržním paláci je přístupná od 12. června do 13. září 2026; před návštěvou je vhodné ověřit aktuální program a případné změny.
Veletržní palác najdete na adrese Dukelských hrdinů 47 v Praze 7. Pohodlně se sem dostanete metrem C do stanice Vltavská nebo tramvají na zastávku Veletržní palác či Strossmayerovo náměstí. Návštěvu bienále lze spojit také s prohlídkou stálých expozic Národní galerie Praha, věnovaných například umění dlouhého 19. století, první republice, architektuře nebo poválečnému umění.