Jen málokteré místo v české krajině spojuje tak názorně středověké dějiny s archeologií pravěku. Zámek Nižbor stojí na ostrožně nad pravým břehem Berounky, u ústí Habrového potoka, a jeho dnešní návštěvnické využití připomíná především keltské dědictví regionu. Samotná stavba přitom s Kelty spojena není – její počátky sahají do doby královských hradů.
Od královského hradu k zámku
Předchůdcem dnešního objektu byl hrad založený za vlády Přemysla Otakara II. První písemná zmínka pochází z roku 1265. Díky poloze nad řekou měl Nižbor význam nejen jako výrazný bod v krajině, ale také jako jedno ze sídel českého panovníka. Oblíbil si jej zejména Václav II.
Na začátku 14. století se hrad na určitou dobu ocitl mimo královskou držbu, roku 1320 se však vrátil ke koruně. Později už jeho osudy nebyly tak klidné. Na počátku 15. století se nacházel ve špatném technickém stavu a v roce 1425 jej dobyli husité. Výraznější proměna přišla až v 16. století, kdy byl původní hrad přestavěn na renesanční zámek.
Barokní podoba a stopy minulosti
Vzhled, který si s Nižborem spojujeme dnes, souvisí především s barokní přestavbou za Valdštejnů ve 20. letech 18. století. Šlo o razantní stavební zásah, který dal areálu novou podobu, zároveň však podle památkových hodnocení neproběhl po všech stránkách zcela kvalitně. Zámek tak není jednolitou stavbou z jediné epochy, ale místem, kde se překrývají gotické, renesanční a barokní dějiny.
Význam lokality ovšem nespočívá jen v nadzemní architektuře. Nižborská ostrožna je vedena jako území s archeologickými nálezy nejvyšší kategorie. V areálu i jeho okolí probíhaly stavebně-historické průzkumy, sondy a další archeologické akce. Návštěva zámku tak může být zajímavá i pro ty, které láká způsob, jakým se minulost odkrývá pod povrchem.
Brána ke keltské minulosti Berounska
V roce 2004 bylo v zámku otevřeno Informační centrum keltské kultury jako součást projektu Keltská Evropa. Jeho poloha dává smysl: přímo naproti zámku se nachází oblast spojená s oppidem Stradonice, jedním z nejvýznamnějších dokladů keltského osídlení v regionu. Zámek se tak stal místem, odkud lze lépe pochopit širší příběh krajiny kolem Berounky.
Centrum se věnuje keltské minulosti Čech a nabízí také vzdělávací programy pro školy. Témata jako Příběh pravěku, Příběh archeologie nebo Příběh Keltů ukazují historii srozumitelnějším způsobem a mohou zaujmout i rodiny s dětmi. Návštěvnická sezona bývá tradičně spojena s jarní oslavou Beltainu a na podzim ji uzavírá Samhain. Nejde tedy pouze o klasickou prohlídku historické budovy, ale také o místo, kde se archeologie představuje prostřednictvím programů a společných akcí.
Tip na výlet nad Berounkou
Nižborský zámek je vhodným cílem pro výlet, při němž lze spojit památku, výhledy do krajiny a poznávání dávné historie. Samotná poloha na ostrožně nabízí působivý kontext: pod zámkem se rozkládá údolí Berounky, zatímco keltské téma návštěvu propojuje s nedalekými Stradonicemi.
Informační centrum sídlí na adrese Na Zámku 260 v Nižboru. Podle aktuálně uváděných údajů bývá otevřeno sezonně, nejčastěji od jara do podzimu, přičemž v hlavní letní části roku denně. Vstup je bezbariérový a pro skupiny lze návštěvu předem domluvit. Protože se otevírací doba i provoz mohou měnit, vyplatí se před cestou ověřit aktuální informace. Obec v roce 2025 informovala také o projektu obnovy povrchů a vnitřních prostor zámku, který zahrnoval mimo jiné úpravu horního nádvoří a výměnu podlahy v hlavní obřadní místnosti.