Z nejvyšších míst Nového Hrádku se otevírá pohled do hlubokého údolí Dyje, sevřeného skalnatými ostrohy na moravské i rakouské straně. Řeka tu vytváří výrazné meandry a při dobrém rozhledu lze její tok spatřit hned třikrát. Právě spojení dramatické krajiny, zachovalého opevnění a téměř divoké přírody dělá ze zříceniny u Lukova jedno z nejzajímavějších míst Národního parku Podyjí.
Hrad vysoko nad řekou
Nový Hrádek leží asi patnáct kilometrů jihozápadně od Znojma, přibližně osmdesát metrů nad hladinou Dyje. Je příkladem takzvaného hradu plášťového typu, jehož obranu z velké části tvořila mohutná obvodová hradba. Ze staršího hradu se dochovala parkánová zeď i vnitřní soustředný ovál opevnění. Některé části hradeb dosahují tloušťky až tří metrů a postupně byly zvýšeny do výšky kolem třinácti metrů.
Nejstarší doložení držitelé zdejšího území, premonstráti z louckého kláštera ve Znojmě, jej roku 1358 směnili s moravským markrabětem Janem Jindřichem Lucemburským. Ten nechal vybudovat dolní hrad, který sloužil jako opevněné sídlo i příležitostné lovecké místo. Výraznou proměnou prošel areál v 15. století za rakouských Eitzingerů. Přibyla předsunutá věž a samostatně opevněný mladší hrad s trojpodlažním palácem a malým obdélným nádvořím.
Ke vstupu do vnějšího areálu chránila přibližně kolem roku 1438 vybudovaná tříčtvrtěválcová věž. Přístup k ní vedl přes dřevěný most položený na dvojici kamenných pilířů. Dnes návštěvníci procházejí ruinami bez průvodce a mohou si k prohlídce zapůjčit tištěný výklad.
Od válečného úpadku k romantické zřícenině
Vojenský význam hradu definitivně oslabily události třicetileté války. Roku 1645 Nový Hrádek dobyli Švédové a část areálu pobořili. Později už nesloužil jako plnohodnotná pevnost. Od roku 1799 patřil polskému hraběti Stanislavu Mniszkovi a v 19. století se některé jeho části romanticky upravovaly pro lovecké a výletní pobyty šlechtické rodiny a jejích hostů.
Po pozemkové reformě ve 20. letech 20. století přešel areál do nové správy a pronajal si jej Klub českých turistů. Ten zříceninu zpřístupnil, zřídil zde noclehárnu pro mládež a z bývalé hájovny vytvořil hostinec. Po druhé světové válce však přišel opačný vývoj. Od počátku 50. let byl Nový Hrádek součástí přísně střeženého zakázaného pásma a běžní návštěvníci se sem po několik desetiletí nedostali.
Uzavření mělo pro hrad dvojí důsledek. Údržba staveb se zhoršila, zároveň ale lokalita unikla moderním zásahům a příroda postupně prorostla do historické architektury. Dnešní podoba je tak pozoruhodnou srostlicí kamenů, zdí, náletové zeleně a suchomilných rostlin. Po roce 1989 se sem vrátil volný pohyb a návštěvnický provoz byl znovu nastaven jako řízený.
Ruiny jako útočiště vzácných druhů
Nový Hrádek neleží jen v národním parku, ale přímo v jeho klidovém území. To znamená, že přírodní procesy zde probíhají s minimálními zásahy člověka. Na hradě a v okolí žijí nebo se objevují například užovka stromová, ještěrka zelená, mlok obecný, netopýři a puštík obecný. Z bezobratlých patří k zajímavým druhům drvodělka fialová nebo otakárek ovocný.
Na korunách hradeb se daří suchomilné vegetaci. Roste tu tařice skalní, rozchodník bílý, brambořík nachový, dřín obecný, skalník celokrajný i vzácné druhy divizen. Zřícenina je proto místem, kde se památková a přírodní ochrana vzájemně doplňují. Návštěvníci by se měli pohybovat pouze po vymezených plochách, být tiší a nepokoušet se vzácné živočichy ani rostliny vyhledávat mimo stezky.
Výlet, který vyžaduje trochu plánování
Automobilem ani motocyklem se až k hradu dojet nedá. Parkovat lze na konci Lukova, odkud zbývají přibližně tři kilometry pěšky. Ke zřícenině vede značená cesta také z lokality Příčky; poslední zhruba půlkilometrový úsek je kamenitý. Do areálu mohou i cyklisté, kola je však třeba odstavit u hlavní brány. Bezbariérově přístupné je pouze velké nádvoří mezi oběma hrady.
Základní návštěvnický okruh zabere asi padesát minut. Starší hrad není možné běžně procházet uvnitř, návštěvníci se dostanou ke vstupu a mohou nahlédnout přes mříž. Vstupné i nákup suvenýrů se podle zveřejněných informací hradí pouze v hotovosti. Protože se návštěvní režim a otevírací doba mohou měnit, je vhodné ověřit aktuální údaje před cestou.
V roce 2026 se navíc konají dva mimořádné dny s volným vstupem na státní památky, a to 30. srpna a 27. září. U Nového Hrádku není pro tyto termíny podle aktuálních informací nutná předchozí online rezervace. Ať už návštěvu naplánujete na tyto dny, nebo na běžnou sezonu, vyplatí se počítat s tím, že největší hodnotou výletu není jen samotná zřícenina, ale celý tichý prostor nad Dyjí.