Regionem.cz
Objevujte Čechy, Moravu a Slezsko

Od lišky Bystroušky k Šeherezádě. Obecní dům rozezní tři hudební světy

Smetanova síň v pražském Obecním domě nabídne 5. dubna 2027 večer plný kontrastů. Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod vedením Petra Altrichtera uvede Janáčkovu hudbu, Lisztův klavírní koncert s Martinem Kasíkem a slavnou Šeherezádu Rimského-Korsakova.

5. září 2026, 07:35
Termín akce
5. 4. 2027
Adresa
náměstí Republiky 1090/5, 111 21 Praha 1

Hudební cesta od Moravy k pohádkovému Orientu

Koncert Šeherezáda s Petrem Altrichterem a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu spojí v pondělí 5. dubna 2027 tři výrazně odlišné hudební světy. Večer v pražské Smetanově síni začne Janáčkovou suitou z opery Příhody lišky Bystroušky, pokračovat bude Lisztovým Klavírním koncertem č. 2 A dur a vyvrcholí orchestrální suitou Šeherezáda Nikolaje Rimského-Korsakova.

Program tak během jediného večera přejde od přírodních nálad a moravské hudební řeči přes brilantní klavírní part až k barevné fantazii inspirované příběhy Tisíce a jedné noci. Nejde přitom jen o přehlídku slavných skladeb. Každá z nich pracuje s orchestrem jako s nástrojem vyprávění – vytváří obrazy, napětí i nálady bez jediného slova.

Janáčkova příroda a Lisztův proměnlivý koncert

Koncertní suita z Příhod lišky Bystroušky zazní v úpravě Václava Talicha. Přibližně patnáctiminutový výběr připomene charakteristické motivy Janáčkovy opery: živelný rytmus, lyrické okamžiky i zvukový svět, v němž se potkává příroda s lidskými osudy. Janáčkova hudba dokáže působit bezprostředně a obrazně, takže posluchače vtahuje do děje i bez scénického provedení.

Na ni naváže Martin Kasík, který se ujme sólového partu v Lisztově druhém klavírním koncertu. Skladba trvá zhruba čtyřiadvacet minut a liší se od tradičního modelu koncertu rozděleného do několika jasně oddělených vět. Liszt ji vystavěl jako souvislý hudební oblouk, v němž se motivy průběžně proměňují a vracejí v nových podobách.

Kasík patří k výrazným českým klavíristům své generace. Je laureátem soutěže Pražského jara a vítězem soutěže Young Concert Artists v New Yorku, po níž zahájil mezinárodní koncertní kariéru. Lisztův koncert mu nabídne prostor pro virtuozitu i cit pro neustálý pohyb a proměnu hudebního materiálu.

Šeherezáda jako vyprávění beze slov

Nejrozsáhlejší část večera představuje přibližně dvaačtyřicetiminutová Šeherezáda Nikolaje Rimského-Korsakova. Orchestrální suita čerpá inspiraci z pohádkového světa Tisíce a jedné noci a patří ke skladbám, v nichž vyniká mimořádná barevnost orchestru.

Důležitou úlohu mají sólové housle. V programním obrazu skladby připomínají Šeherezádu, vypravěčku, která svými příběhy udržuje pozornost posluchače. Houslový hlas se vynořuje z orchestrálního proudu a pomáhá vytvářet kontrast mezi intimními pasážemi a velkolepými scénami. Právě takové střídání detailu a širokého zvuku činí ze Šeherezády působivý závěr koncertu.

Dirigent i orchestr s významnou historií

Večer povede Petr Altrichter, dirigent s mezinárodním renomé, které si vybudoval mimo jiné po vítězství v dirigentské soutěži v Besançonu. Působil jako šéfdirigent Královské liverpoolské filharmonie a také jako hlavní hostující dirigent České filharmonie. Jeho zkušenost s českým i světovým repertoárem dobře odpovídá programu, který propojuje Janáčka, Liszta a Rimského-Korsakova.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu vstupuje v sezoně 2026/2027 do své jubilejní sté sezony. Jeho historie sahá k 1. říjnu 1926, kdy zahájil činnost orchestr Radiojournalu. První veřejný koncert se uskutečnil už následující den v Radiopaláci na Vinohradech. V jubilejní sezoně orchestr působí pod novým šéfdirigentem a uměleckým ředitelem Eliasem Grandym, tentokrát však vystoupí právě pod vedením Petra Altrichtera.

Koncert v sále spojeném s českými dějinami

Smetanova síň Obecního domu není pouze reprezentativním koncertním prostorem. Její výzdobu tvoří mimo jiné malby Karla Špillara, štuková výzdoba Karla Nováka a historické varhany s bronzovým reliéfem Bedřicha Smetany. Samotný Obecní dům vznikal v letech 1905 až 1911 podle návrhů Antonína Balšánka a Osvalda Polívky a definitivně byl zkolaudován v roce 1912.

Místo má také výraznou stopu v moderních dějinách země. Právě zde byla 28. října 1918 vyhlášena Československá republika. V listopadu 1989 se ve Smetanově síni konalo první setkání Václava Havla s tehdejším předsedou vlády Ladislavem Adamcem. Návštěva koncertu tak může být zároveň příležitostí poznat jednu z nejvýznamnějších pražských historických budov.

Večerní koncert začne v 19:30 na adrese náměstí Republiky 1090/5 v Praze 1. Pořadatel plánuje také veřejnou generální zkoušku od 10:00; jde o samostatný návštěvní termín. Koncert má být přenášen stanicí Český rozhlas Vltava. Vstupné se podle aktuálních informací pohybuje od 180 do 1100 korun, ceny i dostupnost je však vhodné před návštěvou ověřit. Program se může změnit.

Další objevy v okolí

Plečnikův Pražský hrad: moderní tvář republiky mezi hradbami

Jože Plečnik proměnil Pražský hrad v reprezentativní sídlo nové republiky, aniž by potlačil jeho tisíciletou historii. Jeho rukopis dnes nejlépe odhalí jižní zahrady, monumentální monolit na třetím nádvoří i promyšlené detaily, které propojují architekturu s výhledy na Prahu.

5. září 2026, 16:02 Číst článek

Muzeum, kde se na exponáty sahá: Dětský svět v srdci Prahy

Dětské muzeum v Nové budově Národního muzea mění návštěvu galerie v dobrodružství plné her, pokusů a tvoření. Děti tu poznávají přírodu, člověka, historii i lidské vynálezy – a místo obrazovek často používají dřevo, kov, míčky nebo vlastní fantazii.

5. září 2026, 15:31 Číst článek

Zoo Praha: cesta kolem světa za vzácnými zvířaty

V pražské Troji se během jediného dne můžete přenést z kamerunského pralesa do mongolské stepi, Austrálie i mokřadů jižní Asie. Zoo Praha ale není jen místem pro pozorování goril, slonů nebo tygrů. Výraznou roli zde hraje také ochrana ohrožených druhů přímo v jejich domovině.

5. září 2026, 15:02 Číst článek