Stačí projít dvěma historickými domy na Masarykově náměstí a člověk se ocitne v několika odlišných epochách. Městské muzeum Valašské Klobouky tvoří Stará radnice čp. 276 a Červený dům čp. 194. Společně vyprávějí příběh krajiny, která byla osídlena už v pravěku, živila se řemeslem a postupně se proměňovala v moderní město.
Od prvních nálezů k hradisku na Klášťově
Nejstarší kapitolu regionu představuje expozice Pravěk jižního Valašska v přízemí Staré radnice. Sleduje vývoj osídlení od paleolitu přes neolit a dobu bronzovou až po období Keltů a Slovanů. Nejde přitom jen o obecný přehled pravěkých dějin. Výstava je pevně spojená s místy v okolí Valašských Klobouk, například s Lidečkem, Sehradicemi, Sidonií, Tichovem, Vlachovicemi nebo s vrchem Klášťov.
K výrazným tématům patří takzvaný vlárský paleolit. Tehdejší lidé vyráběli kamenné nástroje převážně z radiolaritu, horniny, která se v regionu vyskytuje. Pozornost poutají také nálezy spojené s lužickou kulturou. V Sehradicích bylo odkryto žárové pohřebiště se 472 hroby, ve Vlachovicích archeologové zjistili 407 hrobů. Klášťov, hradisko ležící v nadmořské výšce 754 metrů, je nejvyšším bodem Vizovických vrchů a zároveň jedním z významných míst zdejšího archeologického vyprávění.
Muzejní archeologická sbírka čítá 320 inventárních čísel a její značná část je vystavena právě v této expozici. Návštěva tak nabízí konkrétní setkání s předměty, které dokládají, že jižní Valašsko nebylo v dávné minulosti prázdnou horskou krajinou.
Červený dům ukazuje, jak se žilo a pracovalo
Zatímco Stará radnice vede návštěvníka hluboko do minulosti, Červený dům se soustředí na každodennost novějších staletí. Měšťanský dům z roku 1781 byl po rekonstrukci v roce 1998 upraven pro expozice věnované bydlení a tradičním výrobám. V interiérech 19. století se střídají světnice, černá kuchyně a ukázky soukenictví, plátenictví a barvířství.
Nejzajímavější je propojení hotových výrobků s postupy, které k nim vedly. Součástí expozice je soukenický stav a při vhodné návštěvě lze sledovat také ukázku tkaní. Muzeum tak nepřibližuje řemeslo pouze prostřednictvím popisek a vitrín, ale připomíná jeho fyzickou náročnost i zručnost lidí, kteří zpracovávali vlnu a len.
První patro přidává další dvě zastavení v čase. Představuje prvorepublikovou domácnost Jana Dobše z poloviny 30. let 20. století a kuchyni z 50. let. Proměna vybavení, uspořádání i představ o pohodlí je dobře čitelná právě díky tomu, že jednotlivé místnosti působí jako skutečné domácí prostředí.
Architektura i modrotisk pro malé návštěvníky
Muzeum nezůstává jen u regionální historie a etnografie. Mezi jeho expozice patří také Svět architektury Huberta Gessnera. Rodák z Valašských Klobouk byl žákem vídeňského architekta Otto Wagnera a jeho první realizace stojí právě v rodném městě. Celek věnovaný jeho tvorbě zahrnuje také expozici ve stodole u domu Josefa Bratmanna; slavnostně byl otevřen v roce 2021 v rámci projektu Na kole za Gessnerem.
Pro rodiny může být vítaným zpestřením Modrotisková poštovní dílna. K dispozici je 17 razítek, která vycházejí ze skutečných modrotiskových forem. Návštěvník si může vytvořit vlastní motiv a otisknout ho na pohlednici. Interaktivní prvky doplňuje také možnost hádat obsah truhly v Babiččině tajné komůrce.
Muzeum jako součást náměstí
Výhodou muzea je i jeho zasazení do historického centra. Před objekty stojí pranýř z poloviny 16. století, který patří k nejstarším dochovaným pranýřům uváděným Asociací muzeí a galerií České republiky. Oba muzejní domy jsou památkově chráněné, takže prohlídka nespočívá jen v návštěvě expozic, ale také v poznávání samotné architektury.
Muzeum vzniklo z iniciativy Musejní společnosti v roce 1933. Už během prvního roku shromáždilo téměř tisíc sbírkových předmětů. Do Staré radnice se přestěhovalo v roce 1962 a po návratu objektů do správy města v roce 1993 začalo fungovat v dnešní podobě. Kromě výstav pečuje o etnografické sbírky, archiv, fotoarchiv a knihovnu včetně historické knihovny s fondem zámecké knihovny rodu Centner-Manner.
Prohlídku lze obvykle absolvovat v obou domech, případně jen v jednom z nich. Otevírací doba a vstupné se mohou měnit podle sezony, proto je před cestou dobré ověřit aktuální údaje u muzea. Praktické je vyhradit si dostatek času: návštěva Staré radnice a Červeného domu nabídne nejen několik výstav, ale především ucelenou cestu od pravěkého nástroje přes tkalcovský stav až k podobě měšťanské domácnosti ve 20. století.