Nejzajímavější na Městském muzeu Brumov-Bylnice je jeho rozmanitost. V jedné budově se tu setkává obraz tradičního života na Valašsku s příběhem šlechtické rodiny, místní literaturou i překvapivě rozsáhlou sbírkou žehliček. Muzeum stojí v bývalé panské vile na Podzámčí, jen kousek pod hradem Brumov, a přirozeně se tak nabízí jako první zastavení při poznávání města.
Vila poslední majitelky panství
Budova dnešního muzea má vlastní historii. V roce 1940 si ji nechala postavit hraběnka Edeltruda Rainer-Harbachová, poslední majitelka brumovského panství. Po druhé světové válce musela vilu opustit a její majetek zůstal v Československu. Od 50. let pak objekt sloužil jako mateřská škola a jesle.
Teprve v roce 2004 se bývalá vila proměnila v muzeum a informační centrum. Připomínka hraběnky, jejích předků a rodiny proto není v expozici náhodná – přímo souvisí s místem, v němž se návštěvník pohybuje. Historie domu se tu propojuje s dějinami města pod hradem.
Jak se žilo pod brumovským hradem
Hlavním tématem muzea je každodennost obyvatel jižního Valašska. Valašská jizba, někdy označovaná také jako světnice, přibližuje vybavení domácnosti a předměty, které provázely běžný život venkovských rodin. Nejde tedy jen o velké dějiny, ale především o práci, bydlení a zvyklosti lidí, kteří žili v krajině pod karpatským hřebenem.
Expozici doplňuje zemědělské nářadí a nástroje tradičních řemesel. Návštěvník se setká například se svědectvím práce bednářů, dřevorubců, tkalců nebo holičů. Pozornost si zaslouží také valašský kroj, části oděvů a výšivky. Právě ty ukazují, že zdejší lidová kultura nebyla jen otázkou obživy, ale také vzhledu, rodinných tradic a pečlivě předávaných dovedností.
Širší obraz života na Valašsku doplňuje připomínka staré školy a dalších lidových činností. Stěny muzea zdobí ručně vyráběné dřevořezby Jaroslava Lišky, které do národopisně laděných prostor přidávají další stopu místní tvorby.
Od žehliček k Ludvíku Vaculíkovi
Výrazným a poněkud nečekaným prvkem je sbírka historických žehliček z různých částí světa. Zahrnuje nejstarší typy i elektrické přístroje a ukazuje, jak se měnily domácí pomůcky spojené s péčí o oděvy. Kolekci doprovázejí také podložky pod žehličky, žehlicí desky, valchy, prací zvony a kulmy. Z obyčejné domácí činnosti se tak stává zajímavé svědectví o technickém vývoji i každodenních povinnostech.
Ve druhém patře se nachází pamětní místnost Ludvíka Vaculíka, významného brumovského rodáka. Muzeum v ní uchovává osobní věci spisovatele a jeho manželky Marie Vaculíkové, které získalo od rodiny. Národopisná expozice se tím rozšiřuje o osobní příběh člověka, jehož jméno přesáhlo hranice regionu.
Muzeum jako začátek výletu
Brumov byl po staletí důležitým místem při Vlárském průsmyku. Hrad se v písemných pramenech připomíná už ve 13. století a město později získalo také právo pořádat trhy a jarmarky. Muzeum pomáhá tento historický rámec pochopit z opačné strany než samotný hrad: místo panovníků a opevnění ukazuje život lidí, kteří pod ním pracovali a bydleli.
Návštěvu lze spojit s výstupem na hrad Brumov, procházkou městskou památkovou zónou nebo zastavením u kostela svatého Václava a bývalého pivovaru. V budově se během roku objevují také sezonní výstavy, besedy a programy pro děti, takže nabídka se může měnit.
Městské muzeum a infocentrum najdete na adrese Podzámčí 861. Aktuální otevírací dobu a vstupné je vhodné před cestou ověřit u města, zejména mimo hlavní sezonu. Do Brumova-Bylnice lze přijet vlakem, autobusem i autem; parkovat se dá na náměstí nebo na parkovišti pod hradem.