Renault z roku 1926 měl skončit ve šrotu. Místní hasiči ho však zachránili, opravili a vrátili do provozu. Dnes patří k nejzajímavějším exponátům Hasičského historického muzea v Novém Oldřichově, kde se návštěvník vydává po stopách požární techniky od ručních pump až k automobilům první poloviny 20. století.
Muzeum, které vyrostlo z místní hasičské tradice
Za vznikem muzea stojí iniciativa dobrovolných hasičů z Nového Oldřichova. Rozhodnutí vybudovat Síň tradic staré hasičské techniky padlo v roce 1979 a expozice se veřejnosti otevřela 9. června téhož roku. Po roce 1989 se muzeum přejmenovalo a postupně rozšířilo o další budovu.
Dnes zabírá přibližně 900 metrů čtverečních a funguje zároveň jako muzeum i garáž historické techniky. Nejde tedy o sbírku několika odložených předmětů, ale o prostor, v němž lze sledovat proměnu hasičské práce v širších souvislostech. Základem expozice jsou velké stroje, doplňují je ale také přilby, proudnice, svítilny, přenosné hasicí přístroje, odznaky nebo staré hasičské knížky.
Když vodu tlačila lidská síla
Nejstarší exponáty pocházejí z let 1764 a 1770. Staré ruční stříkačky připomínají dobu, kdy zásah u požáru vyžadoval především sehranost lidí, fyzickou sílu a dostatek vody v bezprostředním okolí. Obsluha pumpy pracovala ručně, zatímco další pomocníci doplňovali vodu například dřevěnými nebo slaměnými vědry.
Výrazně působí celodřevěné ruční čtyřkolové stříkačky i další stroje z 19. století. Jejich konstrukce ukazuje, jak se technika postupně zdokonalovala, přesto však stále zůstávala závislá na koňské dopravě a lidské práci. Pro dnešního návštěvníka je právě tento kontrast jedním z nejsilnějších zážitků: požár, který dnes řeší moderní cisterna, kdysi znamenal složitou organizaci desítek lidí.
Pára, žebříky a první automobily
Vývoj pokračuje k motorovým stříkačkám a parní technice. K nejvýznamnějším exponátům patří parní stříkačka Flader z roku 1900. Spolu s ní muzeum představuje také výsuvný žebřík Magirus ze stejného roku. Tyto stroje ukazují nástup technologií, které hasičům umožnily dopravit vodu účinněji a dostat se rychleji k požáru i do výšky.
Další část tvoří historické hasičské automobily. Mezi uváděnými značkami nechybí Renault, Mercedes-Benz a Magirus. U některých vozidel se v dostupných materiálech liší přesné označení nebo rok výroby, proto je nejlepší prohlédnout si jejich popisky přímo v expozici. Jisté však je, že návštěvník zde může porovnat několik generací techniky včetně vozů, které byly ve své době praktickými pracovními stroji a dnes představují cenné historické doklady.
Exponáty, které se objevily před kamerou
Historická vozidla z Nového Oldřichova mají také filmovou minulost. Renault z roku 1926 se podle obecních materiálů objevil ve filmu Jana Svěráka Tmavomodrý svět. Další podklady zmiňují v souvislosti s filmem Mercedes a také sanitní vůz z roku 1926, který se měl objevit ve francouzské produkci s Brigitte Bardotovou.
Filmové využití je příjemným bonusem, nikoli hlavním důvodem existence muzea. Podstatnější je příběh samotných vozidel: mnohá historická technika přežila díky tomu, že se jí ujali lidé ochotní ji zachránit, opravit a udržovat.
Tip na zastavení u Kamenického Šenova
Nový Oldřichov leží přibližně tři kilometry jihozápadně od Kamenického Šenova, na rozhraní Českého středohoří a Lužických hor. Muzeum tak může být zajímavou zastávkou při výletu po Českolipsku a okolí České Kamenice. Jeho komornější charakter navíc umožňuje věnovat pozornost detailům, které by ve velké instituci snadno zanikly.
Hasičské historické muzeum najdete na adrese Mistrovice 7. Podle obecního plakátu bývá otevřeno sezoně, v letních měsících častěji a mimo hlavní sezonu především o vybraných sobotách. Před cestou je vhodné ověřit aktuální termín, vstupné i možnost návštěvy mimo pravidelnou otevírací dobu na telefonu +420 739 551 447. Prohlídka zde dává největší smysl každému, kdo chce poznat technickou historii nikoli jen prostřednictvím popisů, ale tváří v tvář skutečným strojům, které kdysi pomáhaly zachraňovat lidské životy a majetek.