Jen málokteré místo v centru Prahy nabídne během jediné návštěvy cestu od tropického pralesa až k horninám Českého masivu. Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v areálu Albertova zabírá přibližně 3,5 hektaru a propojuje skleníky, venkovní sbírky, arboretum, jezírka i Geologický park. Venkovní část je přístupná zdarma, do skleníků se vstupuje za poplatek.
Zahrada s kořeny na Smíchově
Univerzitní botanická zahrada vznikla už v roce 1775 na Smíchově. Kolem roku 1840 tam rostlo téměř 13 000 druhů a odrůd domácích i cizokrajných rostlin. Smíchov však postupně proměňoval průmysl a zahradu opakovaně ohrožovaly záplavy. Po povodni v roce 1890 padlo rozhodnutí o jejím přesunu.
Nový areál mezi ulicemi Na Slupi, Benátská, Viničná a Apolinářská byl společně s botanickými ústavy české a německé univerzity otevřen roku 1898. Po rozdělení pražské univerzity se zahrada rozdělila mezi oba univerzitní celky. Po druhé světové válce se části opět spojily pod Univerzitou Karlovou. Historii místa připomíná i osud německých skleníků, které vážně poškodil nálet 14. února 1945 a později byly odstraněny.
V roce 2025 si zahrada připomněla 250 let od svého založení. Výročí nebylo jen o historii: doprovodily je přednášky, výstavy, komentované prohlídky a další programy pro veřejnost.
Skleníky jako živý archiv
Nejvýraznější částí návštěvy bývá skleníkový komplex. Současnou podobu získal při rozsáhlé rekonstrukci v letech 1996 až 1998 a jeho zasklená plocha činí zhruba 1 700 metrů čtverečních. Teplota, zavlažování i větrání jsou řízeny počítači, přesto skleníky nepůsobí jako technická hala. Naopak vytvářejí několik odlišných rostlinných světů.
Stálá expozice tropů a subtropů představuje například palmy, cykasy, kamélie, myrty, kaktusy a jihoafrické sukulenty. Některé přenosné subtropické rostliny se podle sezony stěhují mezi skleníkem a venkovním stanovištěm. Část kolekcí má přitom i historickou hodnotu a navazuje na rostliny pěstované už ve smíchovské zahradě v 19. století.
Odborně mimořádná je kolekce jihoafrických sukulentů a geofytů. Výzkumná sbírka šťavelů rodu Oxalis čítá přibližně 350 položek a je považována za pravděpodobně největší svého druhu na světě. Doplňuje ji asi 550 položek jihoafrických geofytů a zhruba 1 400 sukulentů z několika čeledí. Zahrada tak není pouze místem obdivu, ale také prostorem pro výzkum, výuku a ochranu ohrožených druhů.
Venkovní expozice od květeny po staré dřeviny
Po návratu ven stojí za pozornost historická kolekce Středoevropské květeny, založená v roce 1904. Patří k nejcennějším částem areálu a dlouhodobě se udržuje jako ukázka rostlin typických pro náš širší region. Procházku doplňují expozice léčivých rostlin, alpinium, jezírka a arboretum.
K nejzajímavějším dřevinám patří přibližně 130 let starý jinan dvoulaločný Ginkgo biloba ‘Praga’. Jeho neobvyklý vzhled připomíná někdejší obří bonsaj. V areálu roste také jedna z prvních metasekvojí, které se dostaly do Evropy. Od roku 2024 má zahrada mezinárodní akreditaci ArbNet, potvrzující význam její arboretové části.
Geologický park: příběh Českého masivu v kameni
Botanickou procházku lze završit v Geologickém parku PřF UK. Jeho rozměrné exponáty zastupují vyvřelé, usazené i přeměněné horniny a společně dokumentují geologický vývoj Českého masivu přibližně za 600 milionů let.
Vzorky jsou uspořádány podle regionů Českého masivu. U jednotlivých kusů se návštěvník dozví nejen název horniny, ale také informace o jejím minerálním složení a vzniku. Nechybí mikrofotografie ani schematická geologická mapka. Park je volně přístupný během otevírací doby botanické zahrady a dobře doplňuje pohled na rostliny o příběh podloží, z něhož krajina vyrůstá.
Prakticky před návštěvou
Zahradu najdete na adrese Na Slupi 16 v Praze 2, poblíž tramvajové zastávky Botanická zahrada. Venkovní expozice bývají přístupné celoročně a bez vstupného, skleníky mají vlastní, kratší návštěvní dobu a placený vstup. Hodiny i ceny se mohou měnit podle sezony a výstav, proto je vhodné ověřit aktuální režim před cestou.
Areál je s výjimkou nejvyšší terasy převážně bezbariérový. Kdo se chce dozvědět více, může využít komentovanou prohlídku skleníku nebo vzdělávací materiály pro děti. Každé úterý dopoledne navíc funguje botanická poradna pro veřejnost. Na návštěvu si vyhraďte alespoň hodinu, při podrobnější prohlídce sbírek a Geologického parku klidně déle.