Praha má před sebou proměnu, která nebude soustředěná do jediné stavby. Nová koncertní síň na Vltavské, modernizovaná nádraží, metro D, revitalizovaná náměstí i celé čtvrti na bývalých průmyslových územích mají postupně vytvořit nové městské cíle. Mnohé z těchto záměrů jsou stále ve fázi příprav, studií nebo povolování. Právě proto je důležité vnímat je jako dlouhodobý plán, nikoli jako hotovou podobu Prahy.
Filharmonie jako začátek proměny Bubnů
Nejvýraznějším symbolem budoucí Prahy je Vltavská filharmonie. Dne 31. srpna 2026 byla podána žádost o povolení záměru. Podle aktuálního harmonogramu se povolení očekává v prvním čtvrtletí roku 2027, zahájení stavby v prvním čtvrtletí roku 2028 a uvedení do provozu v roce 2033.
Budova nemá být pouze koncertním sálem. Projekt počítá s pěti hudebními sály, kreativním hubem, hudební knihovnou, restauracemi a veřejně přístupnými částmi včetně teras s výhledy na město. Neméně důležitá je úprava okolí: filharmonie má propojit metro Vltavská, tramvajové zastávky, nádraží Praha-Bubny, nábřeží i pěší a cyklistické trasy.
Stavba tak může působit jako katalyzátor širší změny Bubnů-Zátorů. Jeden z největších pražských brownfieldů má podle územní studie potenciál pro přibližně 25 000 obyvatel v 11 000 bytech. Návrh počítá také s výrazným zeleným koridorem mezi centrálním parkem a Stromovkou, který může mít šířku až 30 metrů. Po připomínkách se upravovala výšková regulace u Výstaviště a ve studii zůstala historická vodárna i bývalá holešovická elektrárna s kovárnou.
Nádraží jako nová městská centra
Velkou proměnou prochází Masarykovo nádraží. Modernizace má zvýšit počet kolejí ze sedmi na devět a přidat novou platformu i vestibul nad kolejištěm. Nádraží se má stát důležitým výchozím bodem vlaků směrem na letiště a do Kladna, a tím i významnějším přestupním místem v širším centru.
V jeho sousedství se připravuje také Muzeum železnice a elektrotechniky Národního technického muzea. Bývalé lokomotivní dílny, založené v roce 1845, patří k cenným dochovaným průmyslovým areálům. Budoucí expozice má využít původní objekty, 150 metrů dlouhé zastřešené kolejiště, historické jeřáby, přesuvnu a další pozůstatky někdejšího provozu. Otevření muzea je nyní plánováno na rok 2030.
Další železniční změny se týkají trati na severozápadě města. Modernizace úseku mezi Veleslavínem a Ruzyní počítá s novou stanicí Praha-Veleslavín u metra A. Ta má fungovat jako víceúrovňový přestupní uzel, zatímco historickou nádražní budovu doplní moderní přístavba se zelenou střechou. Vzniknout má také zastávka Praha-Liboc; cesta z Liboce na Masarykovo nádraží by podle orientačních údajů mohla trvat přibližně 17 minut.
Parky, voda a prostor pro každodenní život
Proměna Prahy se netýká jen dopravy a reprezentativních budov. V prosinci 2025 byla dokončena pracovní verze koncepce Rohanského a Libeňského ostrova. Zároveň byly podepsány smlouvy na přípravu Parku Maniny, jehož realizaci má předcházet několikaletá práce na studii a navazující dokumentaci.
Park má spojit rekreační a ekologickou funkci s protipovodňovou ochranou. Při zapojení veřejnosti se opakovaně objevovaly požadavky na sportoviště, koupání, pobyt u vody, vodní aktivity a komunitní využití. Budoucí nábřežní park tak může nabídnout jiný typ městského zážitku než tradiční upravená zeleň: prostor, kde se potkává příroda, voda a každodenní život obyvatel.
Od Dejvic po jižní město
Výraznou změnou má projít také Vítězné náměstí v Dejvicích. Jeho základ vychází z urbanistického konceptu Antonína Engela ze soutěže z roku 1920 a regulačního plánu z roku 1924. Současná revitalizace má napravit nejen dopravní přetížení, ale i dlouhodobě nedokončenou kompozici náměstí. Návrh počítá s větším prostorem pro pěší, více zelení a klidnější centrální částí. Dostavba okolní proluky by mohla přinést kanceláře, vysokoškolské provozy, kulturní centrum i bydlení.
Na opačném konci města se připravuje metro D. První stavební část úseku Olbrachtova–Nové Dvory měla podle harmonogramu začít ve druhém čtvrtletí roku 2026. Další termíny však závisejí na výběru zhotovitelů a průběhu správních či soudních řízení. Linka má zlepšit spojení především v jižní části Prahy a ovlivnit také přestupní vazby v širším centru.
Pro návštěvníky může být zajímavé sledovat tato území už nyní, například trasou od Vltavské přes Bubny-Zátory a Masarykovo nádraží k Rohanskému ostrovu, Vítěznému náměstí nebo Žižkovu. Nejde však vždy o běžně přístupné atrakce: některé areály se otevírají jen při zvláštních akcích a staveniště vyžadují respekt k bezpečnostním omezením. K 2. září 2026 proto zůstává nejzajímavější právě sledovat, jak se z plánů, průmyslových pozůstatků a dopravních uzlů postupně rodí nová Praha.