Bílkova vila na Hradčanech působí, jako by nevznikla podle běžného stavebního plánu, ale podle symbolického obrazu. Její nepravidelný půdorys, režné cihlové zdivo, kamenné prvky i výrazně členěná průčelí odkazují k představě obilného pole. František Bílek si život představoval jako pole plné zralých klasů a tuto myšlenku vtiskl také domu, který si sám navrhl.
Architektura inspirovaná obilným polem
Vila vznikla v letech 1910 až 1911 na místě někdejších městských hradeb nad bývalou Chotkovou silnicí. Stavbu podle Bílkových návrhů realizoval stavitel Antonín Hulán. Umělec původně uvažoval o ještě dramatičtější podobě, která by připomínala starověký chrám nebo jeho ruinu. Požadavky stavebního úřadu však část záměru změnily.
Výsledkem je osobitá symbolistní stavba s prvky expresivní secese. Segmentovitý půdorys může připomínat stopu kosy vedené obilným lánem, sloupové prvky evokují snopy a motiv klasů se opakuje v řadě detailů. Nejde přitom jen o efektní fasádu. Stejný výtvarný jazyk pokračuje uvnitř, na vyřezávaných dveřích, nábytku i kovaných klikách ve tvaru klasů.
Úzké chodbičky, drobná okna a nepravidelně uspořádané místnosti vytvářejí odlišný zážitek než běžná prohlídka historického domu. Interiér nepůsobí jako neutrální schránka pro exponáty. Byl od počátku navržen jako součást uměleckého díla a jako prostor soustředění.
Ateliér jako střed domu i duchovního světa
Nejvýraznějším místem vily je vysoký ateliér. Sloužil Bílkově práci, ale zároveň měl být duchovním centrem celého domu. Právě zde si návštěvník nejlépe uvědomí, že vila nebyla pouze pohodlným rodinným sídlem. Fungovala současně jako domov, galerie a osobitě pojatý chrám umění.
Stálá expozice v Praze se soustředí především na ranou tvorbu spojenou s Bílkovým mysticismem. V ateliéru jsou vystaveny monumentální sochy Úžas z roku 1907 a Mojžíš z roku 1904. K vidění je také kolosální návrh Husova pomníku z roku 1901. V dalších místnostech se objevují grafiky, keramika, podobizny, návrhy pomníků a model Žižkova pomníku z let 1912 až 1925.
Důležitou součástí prohlídky je i samotné vybavení domu. Nábytek, dveře a další prvky nenavštívíte jen jako dekoraci, ale jako promyšlenou součást Bílkovy představy o jednotě života a tvorby.
Vila jako svědek dějin 20. století
Po Bílkově smrti v roce 1941 vznikla ve vile o rok později galerie a veřejnosti byl zpřístupněn také jeho ateliér. Dům však neunikl zvratům moderních dějin. Během Pražského povstání v květnu 1945 byl poškozen střelbou. Zasažena byla okna, fasáda, sloupy i východní zídka.
Poválečné období přineslo změny ve vlastnictví i postavení rodiny. Bílkovy manželka Berta a dcera Berta Mildová-Bílková v domě později žily jako nájemnice. Podrobněji jejich osudy, stejně jako dopady nacistické okupace, komunistického převratu a dalších dějinných zlomů, představuje monografie Martina Jindry Troje dveře do chrámu v nás, vydaná v roce 2025. Kniha vychází z desetiletého archivního výzkumu a rozšiřuje pohled na vilu o příběh celé rodiny.
Od roku 1963 objekt spravuje Galerie hlavního města Prahy. Po uzavření od podzimu 2021 se vila veřejnosti znovu otevřela v červnu 2022. Nová instalace se snaží potlačit rušivé nepůvodní zásahy a představit díla citlivěji, s ohledem na jejich duchovní charakter.
Co vidět v okolí a jak návštěvu naplánovat
Před vilou stojí pískovcové sousoší Komenský se loučí s vlastí z roku 1926. Bílek zde původně zamýšlel Mojžíšovu sochu, která se dnes nachází v malém sadu u Staronové synagogy. Návštěvu lze proto přirozeně spojit s procházkou přes Chotkovy sady, k Písecké bráně a k někdejším bastionům Mariánských hradeb.
Bílkova vila se nachází na adrese Mickiewiczova 233/1 v Praze 6 – Hradčanech. Dostanete se k ní tramvajemi 2, 12, 18 a 20 na zastávku Chotkovy sady. Galerie mívá otevřeno od úterý do neděle, aktuální časy a vstupné je však vhodné před cestou ověřit. Budova není bezbariérová a počet návštěvníků v horním patře je omezený. Skupiny nad pět osob by si měly návštěvu předem rezervovat.
Ve suterénu se nachází také Bílkovo studijní a dokumentační centrum. To není běžnou součástí turistické prohlídky, badatelna je určena odborné veřejnosti a funguje po předchozím objednání. Pro každého, kdo chce poznat český symbolismus nejen z reprodukcí, ale přímo v prostředí jeho vzniku, však vila zůstává mimořádným místem.