V centru Strání stojí kostel, jehož historie sahá mnohem dál než k současné stavbě z počátku 20. století. Příběh místa spojuje starší kostel z 18. století, tradici původní hradní kaple i archeologicky evidované tvrziště. Dnešní chrám Povýšení svatého Kříže tak není jen výraznou dominantou obce, ale také připomínkou proměn, kterými Strání během staletí prošlo.
Místo s hradní minulostí
Podle regionálních údajů nechal na místě dnešního kostela roku 1749 vybudovat menší zděný chrám Václav kníže z Liechtensteina. Stavba měla vzniknout z materiálu zaniklé tvrze v prostoru původní hradní kaple. Tento údaj je třeba chápat jako historickou tradici uváděnou regionálními prameny; památková evidence však v okolí kostela skutečně zaznamenává území s archeologickými nálezy I. kategorie, označované jako tvrziště.
Starší kostel byl v roce 1769 rozšířen a o několik desetiletí později, roku 1853, renovován. Jeho osud ale výrazně poznamenal požár, který 22. května 1893 zničil věž. Poškozená stavba následně chátrala a její technický stav se postupně zhoršoval.
Po požáru přišla náročná obnova
Na přelomu 19. a 20. století už bylo zřejmé, že starý kostel potřebuje zásadní řešení. Při státním stavebním dohledu v roce 1900 se ukázalo, že je nutné provizorně podepřít strop. O několik let později se začalo vybírat na střechu nového chrámu, první návrhy z roku 1907 však místodržitelství neschválilo.
Původní kostel byl podle regionálních zpráv úředně uzavřen v červnu 1908 a na konci téhož roku odstraněn. Přípravné práce na nové stavbě začaly na jaře 1909. Nový projekt vytvořil V. Wittner a během následujících dvou let vyrostla stavba, která svou podobou dodnes utváří centrum Strání. Na její přípravě a uskutečnění se podíleli také místní farář P. Stanislav Spáčil, starosta Josef Kohn a pozdější olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan.
Pseudogotická dominanta obce
Současný kostel vznikl v letech 1909 až 1911 jako jednolodní neorientovaná stavba s krátkou příčnou lodí. K presbytáři, zakončenému pěti stranami, přiléhá sakristie a v západním vstupním průčelí se zvedá hranolová věž. Právě její výrazná hmota spolu s novogotickým tvaroslovím dává kostelu charakteristický vzhled.
Stavba působí monumentálně, zároveň však zůstává pevně spojená s měřítkem obce. Při pohledu z náměstí vynikne především vertikála věže, členění průčelí a krátká příčná loď. Součástí památkově chráněného areálu je také schodiště. Kostel byl vysvěcen 24. září 1911 Karlem Wisnarem, světícím biskupem olomouckým. Výstavba podle dobových regionálních údajů stála bezmála 185 tisíc korun.
Živý farní kostel ve středu Strání
Kostel Povýšení svatého Kříže není pouze historickou kulisou. Stále slouží jako farní chrám římskokatolické farnosti Strání, která náleží k děkanátu Uherský Brod a olomouckému arcibiskupství. Je tak součástí každodenního duchovního i komunitního života obce.
Pro návštěvníka je kostel zajímavým zastavením při poznávání Strání a okolí Bílých Karpat. Zvenčí si lze dobře prohlédnout jeho celkovou dispozici i novogotické detaily. Pravidelná turistická otevírací doba ani stálé komentované prohlídky nejsou veřejně potvrzeny, a pokud chcete nahlédnout také do interiéru, je vhodné ověřit aktuální možnosti u místní farnosti. Nejbezpečnější příležitostí bývá účast na bohoslužbě nebo předchozí domluva.
Strání tak nabízí památku, v níž se potkává několik vrstev místní historie: domnělá hradní minulost, kostel vystavěný v 18. století, požár a následný úpadek staré stavby i ambiciózní novostavba z počátku minulého století. Kostel na náměstí P. St. Spáčila je díky tomu pozoruhodným bodem obce i připomínkou toho, jak se sakrální místa dokážou proměňovat, aniž by ztratila svou kontinuitu.