Na severním okraji obce Olšovec leží vodní plocha, která na první pohled působí jako přírodní jezero sevřené mezi stromy. Ve skutečnosti jde o zatopený bývalý břidlicový a kamenolom. K lomu se dostanete po silnici z Olšovce směrem na Partutovice; od obce je podle turistických podkladů vzdálený jen několik minut pěšky.
Výrazné lomové stěny, průzračně působící voda a klidné lesnaté okolí z něj udělaly oblíbené místo ke koupání a letnímu odpočinku. Zároveň však nejde o klasické koupaliště s upraveným areálem a běžným návštěvnickým zázemím. Olšovecký lom je zajímavý právě svou syrovostí, ale ta s sebou přináší také určitá omezení.
Od břidlice k vodní ploše
Těžba v lomu má podle dostupných pramenů kořeny už v 19. století. Dobývala se zde především břidlice, droba a další kámen, který nacházel využití mimo jiné při výrobě drceného kameniva. Výraznější období těžby je spojováno s Augustem Janečkou, jenž měl lom v nájmu v letech 1902 až 1942. Ve čtyřicátých letech zde podle regionálních údajů pracovalo až kolem 150 lidí.
Po druhé světové válce se těžba obnovila pod Baťovými závody ve Zlíně a později pod národním podnikem Svit Gottwaldov. Provoz pokračoval do roku 1964, kdy byl ukončen, údajně kvůli zhoršující se kvalitě kamene. Prostor pak ještě sloužil jako obalovna štěrku. Po požáru dřevěné budovy drtiče však areál definitivně osiřel a začal zarůstat.
Do opuštěného lomu postupně pronikala spodní voda. Vznikla tak vodní plocha s uváděnou maximální hloubkou přibližně 12 metrů. Obec Olšovec dnes lom podle svých webových stránek vlastní; historické regionální materiály uvádějí převod areálu do obecního majetku v roce 1990.
Výlet pro koupání i geologii
V létě lidé míří k lomu především za koupáním a sluněním. Odměnou je atraktivní prostředí, které má k běžnému koupališti daleko: místo bazénů nabízí skalní stěny, terénní nerovnosti a výhled na vodu obklopenou zelení. Vodní plocha se využívá také k rybaření a v zimě ji podle regionálních zpráv vyhledávají otužilci.
Za pozornost ale stojí i samotné horniny. V lomu jsou odkryty kulmské sedimenty na rozhraní moravického a hradecko-kyjovického souvrství. Ve skalních stěnách lze pozorovat lavicovité droby, jílové břidlice, prachovce a jemnozrnné droby. Na puklinách se objevuje hydrotermální mineralizace, zejména kalcit a křemen, vzácně také další minerály včetně pyritu. I návštěvník, který se o geologii běžně nezajímá, zde snadno zahlédne, jak těžba odhalila vrstevnatou stavbu zdejších hornin.
Na co si dát při návštěvě pozor
Vstup do vody je podle dostupných turistických podkladů příkrý a koupání probíhá na vlastní nebezpečí. Lom proto není vhodný zejména pro malé děti ani pro osoby s omezenou pohyblivostí. U lokality se neuvádějí toalety, převlékárny ani jiné standardní sociální zázemí. Parkovací možnosti mohou být omezené, proto je rozumné počítat s krátkou pěší docházkou z obce a neblokovat úzkou komunikaci.
Označení přírodní koupaliště je třeba chápat spíše jako turistický popis než jako informaci o oficiálně provozovaném koupališti s plavčíkem a pravidelným dohledem. Aktuální podmínky vstupu, případná omezení a pravidla využívání vodní plochy je vhodné před cestou ověřit u obce Olšovec nebo správce. V dostupných podkladech se také uvádí zákaz potápění. Ten je třeba respektovat, stejně jako případná další místní pravidla.
Lom, který má co nabídnout i mimo léto
Olšovecký lom není místem pro celodenní program s kompletním servisem. Jeho kouzlo spočívá v proměně bývalého průmyslového prostoru v klidnou vodní krajinu a v kontrastu mezi lidským zásahem a postupně se vracející přírodou. V létě láká k osvěžení, na podzim vyniknou barvy okolních lesů a v zimě se hladina stává kulisou pro otužilce.
Pokud hledáte krátký výlet v okolí Hranicka, během něhož si prohlédnete pozůstatky těžby, skalní odkryvy a neobvyklou vodní scenérii, může být lom u Olšovce zajímavou zastávkou. Jen je dobré přijet s respektem k terénu, hloubce vody i tomu, že jde o přírodní lokalitu bez běžného koupalištního zázemí.