Patnáct barevných domků zasazených do svahu pod viniční tratí Stará hora patří k nejvýraznějším místům Velkých Pavlovic. Jejich stěny nejsou rovné, střechy nepůsobí pravidelně a celá ulička vypadá, jako by se vlnila. Právě proto se jí začalo říkat Opilé sklepy nebo také Tančící sklepy.
Oficiální název lokality zní Vinařská ulička Pod Starou Horou. Najdete ji v ulici Pod Starou Horou, s přístupem z ulice Trávníky. Pro návštěvníka jde především o venkovní turistický cíl a zajímavou fotografickou zastávku. Neobvyklá architektura tu vytváří překvapivý kontrast k tradiční představě jižní Moravy jako kraje historických lisoven, bílých omítek a sklepních uliček.
Novodobá vinařská dominanta
Výstavba areálu probíhala od dubna 2011 do července 2012 a slavnostní otevření se uskutečnilo 15. srpna téhož roku. Ulička tak není pozůstatkem dávné vinařské minulosti, ale promyšleným současným projektem. Její barevné objekty respektují vrstevnice svahu a z větší vzdálenosti vytvářejí výraznou dominantu města.
Prvotní návrh podle městských podkladů připravil velkopavlovický Josef Veverka. Na projektu se podle starších materiálů podíleli také architekt Libor Foukal a tým vedený Jaroslavem Bendou. Tvarosloví bývá volně spojováno s expresivní organickou architekturou, kterou si lidé připomínají ve spojení se jmény Antoniho Gaudího nebo Friedensreicha Hundertwassera. Nejde však o jejich stavbu ani o historickou památku.
Projekt získal třetí místo v soutěži Stavba Jihomoravského kraje 2012 v kategorii bytové stavby. Ocenění se vztahovalo k modernímu stavebnímu řešení, nikoli k památkové hodnotě tradičního typu. Právě výrazný vzhled dodnes vyvolává rozdílné reakce: jedni v něm vidí hravou avantgardu, jiní poněkud odvážný, až kýčovitý zásah do vinařské krajiny.
Sklepy, které nejsou běžnou historickou uličkou
Velké Pavlovice patří k významným vinařským místům, jejich podoba se však od některých jihomoravských obcí liší. Souvislá tradiční sklepní ulička zde podle městských materiálů chybí a řada vinných sklepů se nachází pod rodinnými domy. Opilé sklepy proto nabídly zcela jinou odpověď na otázku, jak může vinařský areál vypadat.
Dvanáct domků je v soukromém vlastnictví, tři objekty slouží k rekreačnímu ubytování. Pronajímané apartmány nejsou jen jednoduchými sklepy: jde o dvoupodlažní prostory s ložnicemi, kuchyňkou, sociálním zázemím, klimatizací, balkony nebo terasou a hodovní místností, která navazuje na sklepní část. Každý apartmán má podle provozovatele kapacitu čtyř lůžek.
Podzemní prostory fungují jako klenuté archivní vinné sklepy. To ale neznamená, že jsou všechny objekty automaticky otevřené veřejnosti nebo že v nich návštěvník kdykoli zastihne vinaře. Interiéry je třeba spojit s konkrétní degustací, ubytováním či organizovanou akcí a předem si ověřit aktuální možnosti.
Za vínem i místní atmosférou
Samotná ulička je jedním ze symbolů města, ochutnávka vína se však často odehrává v širší nabídce velkopavlovických vinařů. Během roku se konají otevřené sklepy a další vinařské programy, při nichž nechybí degustace, regionální občerstvení ani setkání s lidmi, kteří se výrobě vína věnují. Zapojení jednotlivých objektů Opilých sklepů se může podle konkrétní akce lišit.
Pro návštěvu je proto nejlepší sledovat aktuální kalendář města a nabídku konkrétních vinařství. Ulička sama o sobě funguje jako atraktivní zastávka, zatímco za ochutnávkou je vhodné vyrazit podle předem zvoleného programu. Turistické informační centrum navíc prodává turistickou vizitku s motivem Opilých sklepů.
Výlet lze protáhnout mezi vinicemi
Opilé sklepy nemusí být jediným cílem dne. Z Velkých Pavlovic lze pokračovat k rozhledně Slunečná, jejíž patnáctimetrová vyhlídková plošina nabízí pohled na okolní vinice a krajinu. Rozhledna má 75 schodů, vstup je zdarma a podle města bývá přístupná bez časového omezení. Navázat na ni lze pěšky, na kole nebo autem.
V blízkosti stojí také kaple svatého Urbana, patrona vinařů a vinohradníků. Zájemci o delší procházku mohou využít naučnou stezku Zastavení v kraji vína a meruněk, dlouhou přibližně 10,5 kilometru. Přibližuje zdejší vinohradnictví, výrobu vína, pěstování meruněk i charakter okolní krajiny.
Kdo chce porovnat současnou architekturu s minulostí, může ve městě vyhledat také historické vinné sklepy a lisovny, například habánský sklep nebo lisovnu z roku 1807 v ulici Ořechová. Právě v tomto srovnání spočívá největší kouzlo Opilých sklepů: připomínají, že vinařská tradice nemusí mít jen jednu podobu.