Nejvýraznějším prvkem Ostravské brány je mohutná konzola na nároží. Část domu se díky ní vznáší nad volným prostorem a vytváří průhled směrem ke Kostelnímu náměstí. Právě tento motiv dal stavbě její symbolický význam: moderní bytový dům zde připomíná někdejší městskou bránu a současně dotváří místo, které dlouho působilo spíše jako neuspořádané prostranství s parkovištěm.
Ostravská brána, označovaná také jako Městská brána, vznikla podle návrhu architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře z ateliéru Kuba & Pilař architekti. Dům byl dokončen kolem roku 2010. Nejde o památku s prohlídkovým režimem, ale o běžně fungující městský objekt, jehož architektonická kvalita je nejlépe čitelná z veřejného prostoru.
Nové zakončení Kostelního náměstí
Šestipodlažní stavba uzavírá východní stranu Kostelního náměstí v historickém centru Moravské Ostravy. Její půdorys má podobu otevřeného písmene V, takže dům nevytváří jen kompaktní blok, ale také pracuje s prostorem kolem sebe. Nároží s konzolou uvolňuje parter a nechává vyniknout průhledu k náměstí i okolním ulicím.
Urbanistické řešení je důležité zejména kvůli sousedství s kostelem sv. Václava. Ten patří k nejstarším ostravským stavbám a jeho základy podle města pocházejí ze 13. století. Vedle historického kostela tak stojí strohá současná hmota, která se nesnaží napodobovat starou architekturu. Její úloha je jiná: pomoci znovu vymezit veřejný prostor a dát mu jasnější městský charakter.
Historická souvislost se neomezuje pouze na symboliku názvu. Kostelní ulice ve středověku spojovala náměstí s městskou branou směrem k brodu přes Ostravici. Novodobý dům tak stojí v místě, kde se po staletí potkávaly cesty, městské opevnění a veřejný život.
Šedá fasáda s ostravským akcentem
Architekti zvolili výraz, který se obejde bez okázalých balkonů, hlubokých lodžií a velkých souvislých prosklených ploch. Fasády působí střídmě, jejich rytmus však oživují francouzská okna a nepravidelně rozmístěné vertikální prosklené plochy. Výjimku představuje jihozápadní strana obrácená ke Kostelnímu náměstí, která je otevřenější.
Na první pohled zaujme kombinace ocelově šedých až sklocementových ploch s červenými akcenty a lodžiemi. Barevnost odkazuje na industriální charakter Ostravy, aniž by se stavba uchylovala k doslovným připomínkám dolů, hutí nebo továren. Právě kontrast tlumené šedi a výrazné červené pomáhá domu vyniknout v historické zástavbě.
Bydlení, služby a prostor pod konzolou
Ostravská brána není pouze obytným domem. Obsahuje přibližně čtyři desítky bytových jednotek, přičemž uváděné dispozice a plochy se pohybují zhruba od 64 do 120 metrů čtverečních. Oficiální prezentace investora pracuje s údajem 37 bytů. Součástí objektu jsou také nebytové prostory určené pro firmy a služby.
Prostor pod konzolou byl navržen mimo jiné pro kavárnu. Starší informace zmiňují podnik Café Cox, databázové záznamy však uvádějí, že kavárna zde fungovala jen krátce. Aktuální provoz proto není vhodné před návštěvou předpokládat. Veřejně přístupné okolí domu ale zůstává zajímavé samo o sobě, zejména při pohledu z Kostelního náměstí, Kostelní ulice a Biskupské ulice.
Oceněná architektura v památkové zóně
Stavba získala čestné uznání v ostravské soutěži Dům roku 2010 a o rok později také cenu Grand Prix architektů v kategorii novostavby. V odborných přehledech bývá řazena k příkladům nového modernismu a obytné architektury se smíšenými funkcemi.
Význam Ostravské brány nespočívá v tom, že by byla samostatně přístupnou památkou. Její hodnota se ukazuje při procházce centrem: během několika kroků lze vnímat středověký původ místa, kostel sv. Václava, historickou uliční síť i sebevědomou novostavbu z přelomu prvního desetiletí 21. století. Dům je zároveň součástí městské památkové zóny Moravská Ostrava a připomíná, že živé historické centrum nemusí zůstat uzavřeným obrazem minulosti.