Jen málokterý český zámecký park má tak pozoruhodný příběh jako zahrada v Ostrově. V době svého největšího rozkvětu nabízela návštěvníkům vodotrysky, fontány, vodní plochy, labyrinty, altány, kuželník, venkovní divadlo i menažerii s exotickou zvěří. Dobová pověst ji proto spojovala s označením „osmý div světa“. Dnes je park klidnějším místem k procházce, jeho minulost však pomáhá odhalit multimediální expozice v Sala terreně ostrovského zámku.
Od menší zahrady k barokní reprezentaci
Počátky zámecké zahrady sahají do roku 1625. Tehdy zámek a panství převzal Julius Jindřich, vévoda Sasko-lauenburský, a začal původně skromnější zahradu postupně rozšiřovat a proměňovat. Na jejím utváření se v dalších desetiletích podíleli také jeho nástupci, markrabata bádenská a později toskánští Habsburkové.
Významná etapa přišla v letech 1665 až 1689 za Julia Františka, vévody Sasko-lauenburského. Vrcholné barokní úpravy pak pokračovaly mezi lety 1690 a 1715 za Ludwiga Wilhelma, markraběte bádenského. Ostrov se tím zařadil mezi důležitá centra zahradního umění ve střední Evropě.
Zahrada patřila také k prvním místům v Čechách, kde se uplatnily francouzské principy spojované se zahradním architektem André Le Nôtre. Nešlo přitom jen o okrasný prostor. Barokní zahrada byla promyšleným světem os určených k procházkám, pohledových průhledů, vody, soch, staveb a zábavy. Její podobu zachycují mimo jiné rytiny dvorního stavitele Johanna Michaela Sockha z roku 1715.
Vodní svět, labyrinty a exotická zvěř
Ostrovský park spojoval několik funkcí, které dnes známe většinou odděleně. Byl reprezentativním prostředím šlechtického sídla, místem odpočinku i scénou pro společenský život. Návštěvníci se mohli setkat s fontánami a vodními plochami, procházet labyrinty, sledovat představení ve venkovním divadle nebo navštívit menažerii s exotickými zvířaty.
Právě tato kombinace architektury, umění, technických vodních prvků a zábavy vysvětluje mimořádnou pověst zahrady. Označení „osmý div světa“ je třeba chápat jako historické pojmenování a výraz dobového obdivu, nikoli jako oficiální památkovou kategorii. S jeho původem bývá spojován spis Michaela Raphaela Schmutzera či Schmutzena. Dostupné podklady se však rozcházejí v přesném roku vydání, který uvádějí jako 1662 nebo 1663.
Proměna v krajinářský park
Od konce 18. století začala formální barokní zahrada ztrácet svou původní podobu. Postupně se měnila v přírodně krajinářský park, který dával větší prostor volnějšímu uspořádání a přirozenějšímu vzhledu. Většina někdejších staveb zanikla, vodní partie byly opuštěny a část sochařské i další umělecké výzdoby byla odprodána nebo zničena.
Přibližný obraz parku z druhé poloviny 19. století se dochoval dodnes. Areál zámku, Paláce princů a Letohrádku se rozkládá na obou stranách Jáchymovského potoka. V jeho středu stojí barokní Letohrádek, který dnes funguje jako pobočka Galerie umění Karlovy Vary a představuje mimo jiné sbírku evropského porcelánu.
Současné úpravy lze vnímat jako další kapitolu dlouhého vývoje. V krajinářské části byly odstraněny dožilé stromy a okolí Letohrádku se postupně přibližuje původní barokní představě. U jižního průčelí Paláce princů vznikly také repliky dvou někdejších bazénků. Nejde tedy o úplný návrat do 17. století, ale o citlivé připomenutí zaniklých prvků.
Jak vypadala zahrada, která už neexistuje?
Odpověď nabízí expozice Zámecká zahrada v proměnách času, umístěná v Sala terreně ostrovského zámku. Přibližuje vývoj areálu v jednotlivých slohových etapách a využívá výstavní panely, velkoplošné fotografie, modely i další multimediální prvky. Návštěvník tak nesleduje jen dějiny jedné zahrady, ale také vzory a předlohy, z nichž její tvůrci vycházeli.
Výstava vznikla jako způsob, jak přiblížit památku, jejíž vrcholně barokní podobu známe především z historických rytin a nepřímých dokladů. Podle různých městských materiálů pracuje s označením čtyř nebo pěti vývojových etap; jisté však je, že zachycuje proměny trvající více než tři a půl století. Expozice byla otevřena v září 2021 při historickém sympoziu věnovaném zámecké zahradě a majitelům ostrovského panství.
Tip na návštěvu Ostrova
Prohlídku expozice je nejlepší spojit s procházkou celým parkem a návštěvou Letohrádku. Zahrada vynikne zejména na jaře a v létě, kdy lze lépe vnímat její prostorové uspořádání i klidnější krajinářskou podobu. V areálu vede také naučná stezka s devíti zastaveními.
Vstup do expozice v Sala terreně je přes informační centrum na Rastattském nádvoří. To se nachází na adrese Jáchymovská 1 v Ostrově. Otevírací doba i vstupné se mohou v průběhu roku měnit, proto je vhodné ověřit aktuální údaje před cestou. Ostrovská zámecká zahrada pak nabídne něco, co se u mnoha památek nevidí často: možnost procházet se současným parkem a zároveň si představovat velkolepý barokní svět, který z větší části zmizel.