Na okraji Hroznětína se nachází místo, kde se rekreace výrazně podepsala do krajiny. Velký Rybník obklopený chatami, občerstvením a sezonními službami doplňují zatopené bývalé lomy, pozůstatek těžby kaolinu, bentonitu a dalších surovin. Výsledkem je neobvyklá oblast, v níž lze během jediného výletu spojit koupání, cyklistiku, pěší procházku i pohled na krajinu proměněnou průmyslem.
Rybník s dlouhou rekreační tradicí
Velký Rybník je místní částí Hroznětína a leží přibližně 470 metrů nad mořem. První písemná zmínka o osadě pochází už z roku 1585, tehdy pod názvem Grossenteich. Jako výletní a odpočinkové místo se však oblast začala výrazněji prosazovat až ve 20. století.
Už v první polovině minulého století sem mířili lidé z Karlových Varů za víkendovým odpočinkem a turistikou. V 50. a 60. letech byly pozemky kolem rybníka rozděleny pro rekreační využití a postupně vznikla rozsáhlá chatová oblast. Dnes se zde podle městských údajů nachází téměř 600 rekreačních objektů. Velký Rybník tak patří k nejvýraznějším rekreačním zázemím Karlovarska.
Koupání, loďky a výlet podél Bystřice
Samotný rybník je vhodný pro letní rekreaci, vodní sporty a odpočinek u vody. Nejde ale o hlídané koupaliště. Koupání i další aktivity jsou na vlastní nebezpečí a před návštěvou je dobré počítat s tím, že aktuální stav vody se může v průběhu sezony měnit.
Podle městských informací je u rybníka možné využít také půjčovnu lodiček. V okolí fungují restaurace a sezonní občerstvení, mezi něž patří například podniky U Hastrmana a Na Hrázi. K dispozici může být rovněž chatové ubytování v kempu Las Velas, jehož provoz a nabídka se stejně jako u dalších služeb řídí sezonou.
Příjemnou možností, jak se k vodě vydat, je cyklovýlet z Ostrova přes Hroznětín. Trasa vede podél říčky Bystřice, je převážně rovinatá a podle městských materiálů vhodná i pro rodinnou cyklistiku. Velký Rybník tak nemusí být jen cílem koupání, ale také zastávkou na delším výletě.
Zatopené lomy připomínají minulost těžby
Jižně od Hroznětína se v krajině dochovaly zatopené těžební jámy. Jejich vznik souvisí s ložisky kaolinu a bentonitu v oblasti sokolovské pánve. Kaolinové ložisko vzniklo přeměnou žul karlovarského plutonu a zdejší podzemí ukrývalo i další suroviny. V širším okolí se těžily také uranové rudy a stavební kámen.
Těžební a úpravnická činnost na ložisku Hroznětín–Velký Rybník byla z ekonomických důvodů ukončena v roce 1993. Voda postupně zaplnila některé jámy a vytvořila výrazný kontrast k tradičnímu rybníku s chatami. Zatímco Velký Rybník má rekreační zázemí a dlouhou návštěvnickou tradici, lomy působí přírodněji a mnohem méně upraveně.
U lomů je na místě větší opatrnost
Zatopené lomy nelze automaticky považovat za oficiální koupaliště. Není doloženo, že by zde probíhal pravidelný hygienický monitoring, fungoval dohled nebo existovalo vybavení pro návštěvníky. Ani informace o průzračné vodě nepředstavuje potvrzení její aktuální kvality. Před případným vstupem do vody je nutné ověřit přístup, vlastnický režim a případné zákazy.
Podle místních popisů se lomy nacházejí zhruba 1,5 kilometru za chatovou osadou, přesná současná trasa ale nemusí být zřejmá. Bývalé těžební prostory mohou mít strmé břehy, náhlé změny hloubky a další rizika. Starší regionální upozornění hovořila také o velmi hluboké vodě a smrtelných nehodách. Atraktivní scenérie proto není důvodem k podceňování bezpečnosti.
U Velkého rybníka platí zákaz koupání psů v prostoru veřejné pláže a zákaz používání plavidel se spalovacími motory. Rybaření je možné pouze s platným rybářským lístkem a povolenkou. Děti do deseti let smějí do vody jen pod dohledem dospělého a děti do patnácti let mohou používat plavidla pouze v doprovodu dospělé osoby. Pro klidný výlet je tak nejbezpečnější využít zázemí u rybníka a zatopené lomy vnímat především jako zajímavou připomínku proměněné krajiny.