Více než 120 soch, kamenné fasády, vitráže, mramorová schodiště a skleněná kopule. Historická budova Ministerstva průmyslu a obchodu v ulici Na Františku není jen úředním sídlem, ale také promyšleným uměleckým celkem. Právě propojení architektury, sochařství a uměleckořemeslných detailů patří k důvodům, proč byla stavba v roce 2022 prohlášena kulturní památkou.
Josef Fanta po secesi
Monumentální palác navrhl architekt Josef Fanta, známý mimo jiné odbavovací budovou pražského hlavního nádraží, Hlávkovými kolejemi, Domem Hlahol nebo observatoří v Ondřejově. Soutěže na návrh ministerské budovy se zúčastnilo šest architektů. Realizace Fantova projektu začala v roce 1928, symbolicky v době desátého výročí vzniku Československa.
Stavba měla původně stát už v roce 1931, její dokončení se však protáhlo. Takzvaná superkolaudace proběhla až v roce 1934. Palác vznikal pro tehdejší Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností a Patentní úřad. Město od nové budovy zároveň očekávalo, že pomůže urbanisticky pozvednout prostor u Vltavy, Štefánikova mostu a okolních ulic.
Fanta zde navázal na tradici reprezentativních státních staveb, ale nepokračoval jednoduše v secesním výrazu, s nímž je spojována část jeho tvorby. Budova je vystavěna v duchu moderního klasicismu s historizujícími prvky. Působí slavnostně, pevně a vyváženě, zároveň však nabízí množství detailů, které odmění pozornější pohled.
Fasáda jako obraz průmyslu a obchodu
Vnější plášť kombinuje žulu a pískovec. Nejde přitom o strohou administrativní architekturu. Na výzdobě se podílelo čtrnáct umělců, mezi nimi sochaři Josef A. Paukert a Čeněk Vosmík. Kromě plastik fasády doplňují sgrafita, ornamenty, kovové mříže a další dekorativní prvky.
Význam budovy připomíná také její alegorická výzdoba. Východní průčelí směrem k řece zdobí plastiky Podnikavosti, Vynalézavosti, Vytrvalosti a Pravdivosti. Po stranách průčelí leží postavy s dětmi, které představují Obchod a Průmysl. Sochařská výzdoba tak není jen ozdobou, ale výtvarným programem odpovídajícím účelu celé instituce.
Interiér pod skleněnou kopulí
Nejpůsobivějším prostorem uvnitř paláce je oválná schodišťová dvorana. Prochází výškou budovy až ke skleněné kopuli a spojuje jednotlivá podlaží v jeden reprezentativní celek. Mramorové obklady, schodnice a sloupy doplňují klenuté stropy a tepaná zábradlí.
Reprezentační část zahrnuje také ministerské schodiště ze žuly a mramoru s barevnou vitráží, oválnou zasedací síň se dvěma krby z krkonošského mramoru, ministrovu pracovnu s dubovým obložením a intarziemi a dvojici přijímacích salónků s kazetovými stropy. Právě zde je dobře patrné, že Fantův návrh neřešil pouze vzhled budovy z ulice. Architekt promyslel také atmosféru míst, kde se mělo jednat, přijímat návštěvy a reprezentovat stát.
Navzdory pozdějším stavebním úpravám se dochovala řada původních prvků. Patří k nim dveře s kováním, dlažby, podlahy, osvětlovací tělesa, vitrážová okna, tepané mříže, dřevěné kryty topení i část mobiliáře. Ministerstvo kultury proto hodnotí zejména reprezentační interiéry jako mimořádně autentické. Celek lze vnímat jako Gesamtkunstwerk, tedy dílo, v němž se architektura přirozeně propojuje s výtvarným uměním a řemeslem.
Budova, která slouží dodnes
Palác prošel během desetiletí různými proměnami. Po druhé světové válce v něm sídlilo Ministerstvo zahraničního obchodu a po roce 1948 pokračovalo jeho využití pro agendu zahraničního obchodu. Od 1. ledna 1993 je budova sídlem Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky.
Modernizace se dotkly také technického zázemí. V letech 2003 až 2006 vznikly v půdních prostorách kanceláře a archivy. O rok později dostalo atrium západní části novou samonosnou osmihrannou ocelovou kopuli se skleněnými výplněmi. Budovu zasáhly i povodně v roce 2002, především v podzemí. Následně zde vznikl automatický protipovodňový systém s retenčními jímkami a třinácti čerpadly. Zachráněna a rekonstruována byla také historická páternosterová výtahová soustava.
Adresa Na Františku 1039/32 v Praze 1 dnes označuje fungující státní instituci, nikoli památku s běžným návštěvnickým provozem. Reprezentační prostory se však mohou příležitostně otevřít při akcích, jako je Open House. Aktuální možnosti prohlídky je proto vhodné ověřit předem. I při pohledu zvenčí ale Fantův palác nabízí působivou ukázku toho, jak mohla prvorepubliková veřejná stavba spojit státní reprezentaci s výjimečnou úrovní architektury a řemesla.