U Loukova na Havlíčkobrodsku vznikla 26. května 2026 první rezervace divokých koní v Kraji Vysočina. Oplocený areál pod vrchem Melechov zaujímá více než 20 hektarů a představuje osmnáctý projekt tohoto typu v České republice. Nejde přitom o klasický chov ani o kontaktní zoopark. Hlavní úlohu zde mají sehrát koně sami – celoroční pastvou, pohybem a přirozeným narušováním půdy.
Krajinu mají měnit koně, ne těžká technika
Lokalita u Loukova není obyčejná rovná louka. Na pozemcích se střídají prudší stráně, remízky, údolí bývalého potoka i okraj lesa, kolem něhož protéká voda. Právě taková rozmanitost vytváří vhodné podmínky pro pastvu a zároveň dává vzniknout různým místům pro rostliny, hmyz i další živočichy.
Koně spásají také starší travní porosty, takzvanou stařinu, která na neobhospodařovaných plochách často postupně převládne. Jejich pohyb vytváří nízkou vegetaci, vyšlapané stezky, rozdupaná místa a drobné plochy s odlišnými podmínkami. Výsledkem nemá být dokonale upravená louka, ale pestrá mozaika stanovišť.
Podle odborných poznatků může přirozená pastva velkých býložravců pomáhat také hmyzu. Výzkum českých vědců na jedenácti lokalitách porovnával plochy s celoroční pastvou s okolními nepasenými místy a podporuje závěr, že přítomnost velkých kopytníků zvyšuje pestrost hmyzích společenstev. Obecně se pastvě připisuje rovněž přínos pro půdu, zadržování vody a ukládání uhlíku. Tyto širší efekty však nelze automaticky vydávat za změřený výsledek právě v Loukově.
Soukromé pozemky koupené kvůli přírodě
Za vznikem rezervace stojí soukromí vlastníci Ivana a její manžel Jungovi. Pozemky pořídili na konci roku 2025 poté, co se dozvěděli o programu návratu velkých kopytníků do české krajiny. Z pohledu běžného hospodaření jde o nevratnou investici – plocha nemá sloužit intenzivní zemědělské činnosti, ale ochraně přírody.
Před příchodem zvířat bylo nutné ohradit celý areál, připravit menší aklimatizační výběh a vybudovat napajedla. Voda je dostupná také díky slepému rameni potoka na okraji pozemků. S přípravami pomáhali místní zemědělci, takže nový projekt nevznikal zcela odděleně od okolní krajiny a lidí, kteří v ní žijí.
První skupinu tvoří hřebci z Podyjí a Dobřan
První dva exmoorští poníci dorazili na konci května z chovu v Národním parku Podyjí. V červnu se skupina rozšířila o další dva hřebce z rezervace v Dobřanech. Šlo o zvířata, která se nehodila do tamní původní skupiny kvůli vzájemným konfliktům.
Počet koní se může v průběhu času měnit. Při založení rezervace byli uváděni dva hřebci, začátkem července už čtyři. Do konce roku 2026 se plánoval příchod dalších tří zvířat, což by znamenalo skupinu kolem sedmi koní. Aktuální stav je proto vhodné před návštěvou ověřit.
Současné stádo je takzvanou bakalářskou skupinou, tedy skupinou samců. V budoucnu by mohlo sloužit i pro plemenné účely. Majitelka pozemků zároveň zvažuje rozšíření rezervace směrem k okolním mokřadům a případné vytvoření chovné skupiny. Zatím jde ale pouze o záměry, nikoli o potvrzenou další etapu projektu.
Exmoorští poníci jako návrat k původnímu typu koně
České rezervace využívají především exmoorské poníky, jejichž původ leží v jihozápadní Anglii. Svým vzhledem, velikostí i zbarvením připomínají původní divoké koně Evropy. Jsou zvyklí žít venku po celý rok, potravu si hledají sami a při dostatečné ploše a přístupu k vodě nepotřebují běžnou péči typickou pro stájový chov ani pravidelné přikrmování.
V Česku se tento způsob ochrany krajiny poprvé výrazněji uplatnil v rezervaci u Milovic v roce 2015. Organizace Česká krajina, která za odbornou stránkou projektu v Loukově stojí, současně pracuje také s návratem zubrů a zpětně šlechtěných praturů. Na těchto projektech spolupracuje s vědci z několika českých univerzit a Akademie věd ČR.
Tip na klidné pozorování pod Melechovem
Loukov je místní částí obce Dolní Město v okrese Havlíčkův Brod, nikoli samostatným Loukovem ve Středočeském kraji. Návštěvu lze spojit s výstupem na Melechov, prohlídkou kostela svaté Markéty v Loukově nebo s výletem do okolí Dolního Města a Lipnice nad Sázavou.
Rezervace leží na soukromých pozemcích a ve veřejně dostupných podkladech není potvrzen návštěvní řád, otevírací doba ani možnost vstupu přímo do oploceného areálu. Bezpečnější je proto počítat především s pozorováním z okolí a aktuální režim si před cestou ověřit u České krajiny. Koně nejsou určeni ke krmení, hlazení ani k navazování kontaktu. Smyslem projektu je, aby žili vedle lidí s co nejmenším rušením – a aby jejich přítomnost pomáhala znovu oživit zdejší krajinu.