Secesní Vila Primavesi nabídne ve středu 28. října 2026 neobvyklé setkání architektury, divadla a baletu. Od 20 hodin se zde uskuteční představení Já, Plisecká, které je součástí olomouckého programu ProART Festivalu 2026. Komorní inscenace přibližuje život a uměleckou dráhu Maji Plisecké, jedné z nejvýraznějších baletek 20. století.
Život baletní legendy jako divadelní příběh
Autorem, režisérem a choreografem inscenace je Martin Dvořák. Jeho pojetí nestaví pouze na tanečních ukázkách, ale propojuje divadlo, výrazový tanec a klasický balet. Výsledkem je multižánrový portrét umělkyně, která se proslavila virtuozitou, osobitou jevištní přítomností i schopností překračovat hranice tradičního baletního výrazu.
Děj je koncipován kolem přibližně padesátileté Plisecké, která během rekonvalescence bilancuje dosavadní život v rozhovoru se dvěma zahraničními novináři. Jde o dramatický rámec inscenace, nikoli o doslovnou rekonstrukci jedné konkrétní historické události. V centru pozornosti jsou její umělecké úspěchy, rozhodování i prostředí, v němž musela jako sovětská umělkyně působit.
Od Labutího jezera po Bolero
Inscenace připomíná řadu rolí a tanečních motivů spojených s Pliseckou. Objevuje se Odeta a Odilie z Labutího jezera, Carmen, Kitri i Anna Karenina. Chybět nemá ani motiv Umírající labutě a slavné Bolero. Právě tyto postavy ukazují šíři jejího repertoáru – od klasických baletních hrdinek až po výrazově silné a moderněji pojaté choreografie.
Maja Pliseckaja se narodila v Moskvě 20. listopadu 1925. V roce 1943 nastoupila do souboru Velkého divadla a postupně se zařadila mezi nejznámější osobnosti světového baletu. Její kariéra se přitom odehrávala v systému, kde umění nebylo oddělené od politiky a státní moci. I proto inscenace vedle jevištních postav otevírá otázku, jak se v tehdejším Sovětském svazu rozhodovalo o umělecké práci, cestování i veřejném obrazu umělců.
Secesní kulisa s pozoruhodnou minulostí
Vila Primavesi není pro kulturní večer jen neutrálním prostorem. Byla postavena v roce 1905 jako rodinné sídlo bankéře Otto Primavesiho a jeho manželky Eugenie. Na její podobě a výzdobě se podíleli architekti Franz von Krauss a Josef Tölk, sochař Anton Hanak, architekt Josef Hoffmann nebo malíř Gustav Klimt. Od roku 2009 je vila národní kulturní památkou.
Proměnlivé dějiny domu dodávají místu další vrstvu. Po původní rezidenční funkci byla vila v roce 1926 přestavěna na soukromé sanatorium, k němuž přibyly dva operační sály. Po znárodnění v roce 1952 sloužila jako zařízení státní zdravotní péče. Dnes jsou její historické prostory využívány také pro kulturní a společenské akce. Příběh umělkyně, jejíž život ovlivňovaly politické poměry, tak zazní v interiéru, který sám prošel několika výraznými proměnami.
Součást festivalového programu
Olomoucká část ProART Festivalu 2026 se koná od 25. do 28. října ve Vile Primavesi a ve Vlastivědném muzeu Olomouc. Já, Plisecká je podle programu naplánována na závěrečný den festivalu a představení trvá přibližně 90 minut.
Místem konání je Vila Primavesi na adrese Univerzitní 224/7 v Olomouci. Dostupné údaje uvádějí vstupné přibližně 350 až 500 korun, aktuální cenu a volná místa je však vhodné před návštěvou ověřit u pořadatele. Stejně tak se může změnit obsazení; pro říjnový termín program počítá s Amálií Malinovou, proto je dobré zkontrolovat aktuální festivalové informace.
Rok 2025 připomněl sté výročí narození Maji Plisecké. Olomoucké uvedení tak navazuje na zvýšený zájem o její odkaz a nabízí možnost poznat tuto osobnost nejen prostřednictvím slavných baletních rolí, ale také jako umělkyni, která svou kariéru prožila na pomezí výjimečného talentu, kulturní politiky a osobní vytrvalosti.