V lese mezi Kyjovem, Čeložnicemi a Zavadilkou se dochoval pozoruhodný kus historie. Přibližně dvě desítky pískovcových kamenů zde kdysi vymezovaly hranici panství a velkostatků. Dnes je spojuje naučná stezka Po hranici, která nabízí krátký výlet Chřiby a zároveň pohled do dějin vlastnictví, mapování i proměn zdejší krajiny.
Výlet po hranici milotického a buchlovského panství
Hlavní trasa vede od Kameňáku na Zavadilku a měří přibližně 3,6 kilometru. Z Čeložnic se k ní dá dostat po žluté turistické značce ve směru na Zavadilku. Kdo si chce výlet prodloužit, může zvolit okruh, který má zhruba šest kilometrů.
Stezka byla slavnostně otevřena v květnu 2017. Na sedmi zastaveních vysvětluje, jak zdejší území vypadalo v době, kdy Chřiby protínaly hranice různých vrchností. Návštěvníci se dozvědí také něco o Kameňáku, historickém Kyjovu, starých mapách, stabilním katastru nebo o tom, jak se krajina měnila vlivem hospodaření.
Lesní cesta nevede k jediné dominantě, ale postupně odhaluje celý systém někdejšího vymezování území. Právě v tom spočívá její kouzlo: obyčejný kámen u cesty se při bližším pohledu mění v doklad dávných majetkových vztahů.
Kameny, které vyprávějí o minulosti
Většina dochovaných hraničníků pochází z 18. století, tedy z poloviny nebo konce tohoto období. Liší se velikostí i tvarem podle doby a místa, kde byly osazeny. Vyráběly se především z místního pískovce a některé nesou iniciály či letopočty, které pomáhají určit jejich původ.
Mezi uváděné příklady patří hraničník královského města Kyjova z roku 1731 nebo kámen milotického panství z roku 1761. Historie hraničních kamenů v Chřibech je ale ještě starší. Za nejstarší chřibský hraniční kámen je na oficiálním webu spolku Po hranici označován kus datovaný rokem 1634 s iniciálami Miloty ze Zástřizl, někdejšího majitele buchlovského panství.
Kameny byly odborně očištěny, ale ponechány na místech, kde se našly. Smyslem nebylo přemisťovat je podle pozdějších odhadů nebo rekonstruovaných map, nýbrž zachovat jejich skutečnou polohu v terénu. I proto je důležité s nimi zacházet jako s drobnými historickými památkami: nepoškozovat je, nepřemisťovat a respektovat okolní les.
Od vrchnostenské hranice ke katastrálním mapám
Naučné panely ukazují, že dávné hranice nebyly jen čarami v mapách. Byly součástí každodenního fungování panství a určovaly, komu patřily lesy, louky nebo půda. Vývoj zachycují historické mapy a pozdější stabilní katastr, který přinesl přesnější evidenci pozemků. Dnešní návštěvník tak může sledovat, jak se měnilo měření krajiny i způsob, jakým lidé zaznamenávali vlastnictví.
Jedno ze zastavení připomíná také postavení Kyjova. Dne 18. srpna 1548 udělil Ferdinand I. městu status města své komory. Kyjov se tím vymanil z podřízenosti tehdejšímu vrchnostenskému vlastníkovi. I tento příběh pomáhá pochopit, proč byly hranice mezi městem a okolními panstvími důležité.
Co v lese zůstalo a co zmizelo
Hraniční kameny přežily především v lesních a obtížněji přístupných úsecích. Na otevřenějších místech jich v průběhu času ubývalo, mimo jiné kvůli kolektivizaci a modernizaci zemědělství i lesního hospodářství. Některé drobné památky tak z krajiny zmizely, jiné zůstaly skryté pod vegetací nebo byly objeveny až při podrobnějším průzkumu.
O jejich dokumentaci a péči se stará spolek Po hranici z. s. s finančním přispěním města Kyjova. Stezka je výsledkem snahy upozornit na památky, kolem kterých by člověk jinak snadno prošel bez povšimnutí. Kromě sedmi hlavních zastavení se informační panely nacházejí také v Kyjově, na Čeložnických Pastvinách a u Moštěnských kamenů.
Prakticky na stezku
Trasa vede lesním terénem a podle dostupných údajů jde o lehký výlet vhodný pro pěší návštěvníky, rodiny s dětmi i seniory. Výchozími místy mohou být Kameňák, Zavadilka nebo Čeložnice-Pastviny. Záleží na tom, zda si chcete projít samotnou naučnou trasu, nebo ji spojit s delší procházkou Chřiby.
Nejlepší je vyhradit si čas nejen na samotnou chůzi, ale i na čtení panelů a hledání kamenů v okolí cesty. Značení a průchodnost lesních cest se mohou v čase měnit, proto je vhodné před výletem ověřit aktuální stav u města Kyjov nebo spolku Po hranici. Odměnou je klidná lesní trasa a setkání s historií, která tu neleží v muzeu, ale přímo mezi stromy.