Na Novobystřicku se kdysi nevyráběly látky jen ve velkých továrnách. Len se zpracovával v domácnostech, v hospodářstvích nechyběly kolovraty ani tkalcovské stavy a tkalci se soukeníky patřili v Nové Bystřici k početným řemeslníkům. Právě tuto proměnu od domácí práce k průmyslové výrobě sleduje Textilní stezka na Novobystřicku.
Přibližně 25 kilometrů dlouhý okruh je určen především cyklistům. Začíná i končí v Nové Bystřici a vede přes Lhotu, Číměř, Dobrou Vodu, Kunějov, Senotín, Hůrky a Albeř. Po cestě čeká sedm výkladových tabulí, které dávají krajině další vrstvu: za vesnicemi a lesy se postupně odkrývá příběh práce, obchodu i průmyslu.
Od domácího lnu k výrobě pro širší trh
Textilnictví mělo na méně úrodném Novobystřicku význam jako vedlejší zdroj obživy. Domácí výroba doplňovala zemědělství a zajišťovala část oděvů i běžného vybavení. Místní řemeslníci původně vyráběli především pro okolí, postupně se však jejich možnosti rozšiřovaly.
V 18. století pomohlo uvolnění cechovních omezení a lepší dostupnost bavlny. Domácí výrobci se začali zapojovat do systému vídeňských manufaktur, jejichž produkce mířila na mnohem širší trh. Z řemesla, které živilo jednotlivé rodiny, se tak postupně stával významný hospodářský obor celého regionu.
Výkladová zastavení připomínají jednotlivé etapy tohoto vývoje. Na cestě k Hradišti se návštěvník dozví více o počátcích textilnictví, v Číměři se pozornost obrací k místní prádelně a v Kunějově k domácímu zpracování lnu. Nejde přitom jen o dějiny výroby, ale také o obraz každodenního života lidí, pro něž byla práce s textilem přirozenou součástí domácnosti.
Hůrky, Albeř a Nová Bystřice jako textilní centra
Postupně se jako hlavní textilní centra vyprofilovaly Hůrky, Albeř a Nová Bystřice. Jejich výrobky měly podle popisu stezky význam přesahující bezprostřední okolí a byly známé v rámci Rakouska-Uherska. V Hůrkách připomíná tabule místní textilní tradici, zatímco v Albeři se zastavuje u tkalcovny, která fungovala v letech 1840 až 1938.
Rozvoj manufaktur a později továren přinesl práci stovkám obyvatel Novobystřicka. Textilní výroba se stala jedním z dominantních průmyslových oborů regionu. Historické dokumenty uvádějí, že v určitém období tvořila přibližně 80 procent zaměstnanosti v průmyslu. Tento údaj se vztahuje ke konkrétní době a nelze jej automaticky chápat jako popis dnešní situace, dobře však ukazuje, jak zásadní roli textilnictví sehrávalo.
Poslední zastavení vede do továrního areálu
Vývoj pokračoval i ve 20. století, kdy po druhé světové válce docházelo ke slučování podniků. V 50. letech vznikl národní podnik Partex, později přeměněný na firmu Alma Nová Bystřice. Ta se zaměřovala na výrobu dek. Dalším významným podnikem byl závod Otavanu. Oba příklady připomínají dobu, kdy textilní průmysl patřil k největším zaměstnavatelům v okolí.
Tematický výlet může vyvrcholit přímo v Nové Bystřici. V bývalém areálu textilní továrny dnes sídlí Muzeum veteránů. Expozice využívá staré průmyslové prostory a zachovává jejich industriální charakter, takže návštěva přirozeně navazuje na poslední tabuli věnovanou tovární výrobě. Historii textilu zde doplňuje zcela jiný druh technického dědictví.
Prakticky na kole Českou Kanadou
Trasa je značená, měří zhruba 25 kilometrů a turistické podklady uvádějí orientační čas dvě až tři hodiny. Počítat je třeba se střední fyzickou náročností. Převládá zpevněný povrch a asfalt, zejména v úseku mezi Novou Bystřicí a Číměří se však mohou objevit cesty s horší kvalitou povrchu. Po dešti proto může být jízda náročnější.
Stezka je vhodná hlavně pro cyklisty a dobře se nabízí také pro elektrokola. Nejlepší podmínky bývají na jaře, v létě a na podzim, před cestou je ale rozumné ověřit aktuální stav značení a průchodnost trasy. Začátek se uvádí za Novou Bystřicí na silnici směrem k Hradišti, přehledovou tabuli najdete také na novobystřickém náměstí.
Textilní stezku lze spojit s dalšími cíli v okolí, například s úzkokolejkou v Nové Bystřici, Hamerskými skalami u Hradiště, přírodní rezervací Skalák u Senotína nebo rašeliništěm Klenová. Výlet tak nabídne nejen průřez dějinami textilnictví, ale i krajinu České Kanady, v níž se tyto příběhy po staletí odehrávaly.