Josef Váňa touto cestou podle místního vyprávění v mládí chodíval ze svého rodného Slopného do Vizovic na pivo. Dnes se stezka nesoucí jeho jméno stala pozvánkou k pěšímu výletu přes Vizovické vrchy. Spojuje dvě obce, několik přírodních zajímavostí a také vzpomínku na jednu z nejvýraznějších postav českého turfu.
Žokej Josef Váňa se ve Slopném narodil 20. října 1952. Jeho pozdější úspěchy, včetně několika vítězství ve Velké pardubické, připomíná naučná stezka žokeje Váni, označovaná také jako Stezka Josefa Váni. Vyznačena byla přibližně kolem roku 2011 a slavnostně otevřena 28. července 2012.
Cesta, která spojovala Slopné s Vizovicemi
Přirozeným začátkem výletu je centrum Slopného, například okolí kostela svatého Rocha. Odtud se pokračuje po žlutě značené trase. Ta vede zástavbou i lesními úseky a postupně míří do zvlněné krajiny Vizovických vrchů. Na další část cesty se navazuje zelenou turistickou značkou směrem k Vizovicím.
Dnešní stezka ovšem připomíná širší historii tohoto spojení. Cesta nesloužila pouze výletníkům a mladému Josefu Váňovi. V minulosti po ní podle turistických materiálů chodili také pošťáci, kteří ze Slopného do Vizovic přenášeli máslo a další zemědělské produkty. Nenápadná trasa tak bývala praktickým spojením mezi obcemi dávno předtím, než se stala výletním cílem.
Lesy, výhledy a víla u studánky
Největší kouzlo výletu spočívá v proměnlivosti prostředí. Značení vede po lesních cestách a místy nezpevněných úsecích, přes hřebeny a svahy Vizovických vrchů. Odměnou jsou výhledy do okolní krajiny i klid, který v některých částech trasy přerušuje jen zvuk lesa.
Mezi zajímavosti, které se v okolí stezky objevují, patří kamenné a skalní útvary, boží muka svatého Vendelína a studánka se sochou víly Olšinky, někdy uváděné také jako Olišinka. Právě drobné prvky v krajině dávají cestě osobitý charakter. Nejde o trasu založenou na jediném velkém cíli, ale o putování, při němž se zajímavosti objevují postupně.
Výlet lze podle času a chuti rozšířit o další místa v okolí Vizovic. Širší turistická oblast nabízí například Chladnou studnu, rozhlednu Doubrava, kapli svatého Vendelína, zříceninu Janův hrad nebo návštěvnické centrum R. Jelínek. Tyto cíle už však patří spíše k širším trasám v okolí Vizovických pramenů než k základnímu úseku Stezky Josefa Váni.
Kolik kilometrů výlet měří
U délky trasy je dobré počítat s rozdílnými údaji. Některé turistické materiály uvádějí hlavní úsek mezi Slopným a turistickým pramenem ve Vizovicích v délce přibližně pěti kilometrů. Odtud je to do centra Vizovic ještě asi 3,5 kilometru. Jiné, novější materiály popisují spojení mezi oběma obcemi jako přibližně devítikilometrovou trasu.
Rozdíl tedy pravděpodobně souvisí s tím, zda se započítává jen základní značený úsek, nebo také pokračování k vizovickému centru. Před cestou je proto rozumné podívat se do aktuální turistické mapy. Z vizovické strany může být dobrým zázemím Turistické informační centrum na Masarykově náměstí.
Výlet pro pěší, který vyžaduje trochu plánování
Stezka je určena především pěším turistům. Převýšení přes hřebeny a lesní povrch znamenají, že nejde o procházku po rovině; vhodná je pevná obuv a dostatek času. Stav značení i průchodnost lesních úseků se mohou měnit podle počasí a sezony.
V okolí trasy se nacházejí prameny a studánky, jejichž voda nemusí být automaticky zdravotně nezávadná. Případné občerstvení je proto lepší ověřit přímo na místě. Kdo se vydá ze Slopného, zakončí cestu ve Vizovicích a může spojit pěší putování s poznáním města. Stezka tak nabízí víc než jen přesun z bodu A do bodu B: propojuje příběh slavného rodáka, starou cestu mezi obcemi a krajinu, která stojí za pomalé prozkoumání.