Od kláštera Smilheim k barokní rezidenci
Vizovický zámek stojí na místě s historií sahající hluboko do středověku. Roku 1261 zde Smil ze Střílek založil cisterciácký klášter Rosa Mariae, známý také jako Smilheim. Klášter později zanikl a v jeho areálu vznikl v letech 1568 až 1570 renesanční zámek Nový Smilheim.
Starší stavbu nechal v 18. století nahradit novou rezidencí Heřman Hannibal z Blümegenu, který vizovické panství koupil roku 1746. Projekt svěřil brněnskému architektovi Františku Antonínu Grimmovi. Stavba se protáhla do druhé poloviny 18. století a podle podkladů Národního památkového ústavu byla dokončena až roku 1778.
Výsledkem je dvoupatrová trojkřídlá budova s mansardovou střechou. Její podoba vychází ze soudobých francouzských představ o pohodlném a reprezentativním šlechtickém sídle. Právě francouzská orientace dodává zámku osobitý charakter a řadí ho mezi důležité památky pozdního baroka na Moravě.
Interiéry, které vyprávějí o životě šlechty
Největší síla Vizovic se ukrývá uvnitř. Návštěvníci zde uvidí prostory, v nichž se potkávají barokní, rokokové, empírové i klasicistní prvky. Dochoval se hodnotný nábytek, porcelán, orientální předměty i řada věcí, které přibližují každodenní život někdejších obyvatel zámku.
Mimořádně cenná je obrazová sbírka s díly z 16. až 19. století. Zahrnuje významný soubor nizozemského malířství i práce českých autorů. Pozdější majitelé z rodu Stillfriedů z Ratěnic, kteří panství vlastnili od počátku 19. století do roku 1945, rozšiřovali především grafickou sbírku. Obrazárna tak není jen dekorací reprezentačních sálů, ale jednou z hlavních hodnot celého zámku.
Prohlídkové okruhy umožňují nahlédnout do různých podob šlechtického bydlení. Reprezentativní prostory představují společenskou a slavnostní stránku rezidence, zatímco privátní pokoje ukazují intimnější zázemí rodiny a její každodennost.
Kaple a dílo Ondřeje Schweigla
Samostatnou pozornost si zaslouží zámecká kaple Panny Marie Matky Dobré rady. Její interiér se dochoval v autentické podobě a vyniká plastickou výzdobou Ondřeje Schweigla, významného moravského sochaře a štukatéra. Kaple tak nabízí nejen duchovní prostor, ale také koncentrovanou ukázku výtvarné úrovně, jakou si majitelé rezidence mohli dovolit.
Kaple prošla náročnou stavební obnovou v letech 2013 až 2014. Pro návštěvníka je zajímavá i tím, že Schweiglovo dílo se neomezuje pouze na interiér zámku. Jeho plastiky byly součástí také původní francouzské zahrady.
Park jako pokračování zámku
Historický areál nejlépe funguje jako celek. Na francouzskou zahradu založenou spolu se zámkem později navázaly úpravy v duchu anglického krajinářského parku. Dnešní podoba proto kombinuje pravidelnější kompozici s volnějšími průhledy, romantickými zákoutími a rybníkem.
Park je vhodným místem i pro ty, kteří si netroufají na delší prohlídku interiérů. Zámecká zahrada bývá podle pravidel správy přístupná celoročně do setmění, přičemž návštěvníci se musí řídit aktuálními pokyny a režimem historického areálu. Procházka mezi stromy, vodní hladinou a plastikami zároveň pomáhá pochopit, jak důležitou součástí aristokratického sídla bývala promyšlená krajina.
Co vědět před návštěvou
Vizovický zámek je národní kulturní památkou a stojí přímo v centru města na adrese náměstí Palackého 376. Nabízí okruh reprezentativními prostory, prohlídku privátních pokojů i samostatnou návštěvu kaple. Délka jednotlivých prohlídek se liší, přibližně jde o 55 minut u reprezentativních prostor, 40 minut u privátních pokojů a 15 minut u kaple.
Návštěvní doba i dostupnost okruhů se mění podle sezony, proto je vhodné ověřit aktuální režim před cestou. Rezervace se zpravidla týká především skupin nebo individuálních prohlídek v menším počtu. Kromě dochovaných interiérů stojí za pozornost také archeologické pozůstatky staršího kláštera, které připomínají, že dnešní barokní zámek je pouze nejvýraznější kapitolou mnohem delšího příběhu místa.