Stačí vyrazit z Rokytnice nad Jizerou a během chvíle se ocitnete ve světě pašeráků, četníků a horských cest. Pašerácká stezka je krátká, ale poměrně strmě stoupající tematická trasa, která návštěvníky seznamuje s historií pašování v Krkonoších. Nejde přitom jen o obyčejnou procházku s několika cedulemi. Stezka je vstupem do příběhu, který dodnes žije v místní tradici.
Z města rovnou do kopce
Začátek trasy se nachází nad Dolním náměstím v Rokytnici nad Jizerou. Na stezku se lze napojit také z poznávacího okruhu Okolo Rokytnice, případně vyrazit přímo z náměstí po žluté turistické značce směrem na Ručičky. Nejjednodušší nástup je právě od Dolního náměstí, kde lze podle turistických informací využít parkování u Tesca.
Oficiální popis města uvádí délku 1,3 kilometru a čas potřebný k projití přibližně 30 až 45 minut. Trasa začíná zhruba v nadmořské výšce 590 metrů a končí ve výšce kolem 780 metrů, takže převýšení činí přibližně 190 metrů. Krátká vzdálenost proto neznamená úplně nenáročnou procházku. Nejvýraznější stoupání čeká návštěvníky především v první části.
Čtyři zastavení v pašeráckém příběhu
Na trase jsou čtyři tematická zastavení. Přibližují historii pašování v Krkonoších a připomínají lidi, kteří se pohybovali na obou stranách neoficiálního obchodu – pašeráky i strážce hranic. Pašování mělo v horských oblastech své specifické podmínky: důležitou roli hrály obtížně schůdné cesty, znalost terénu i schopnost pohybovat se mimo běžné trasy.
Místní vyprávění přitom pašeráky nezobrazuje pouze jako pronásledované narušitele zákona. Podle turistického popisu stezky patřili mezi obyvateli k oblíbeným postavám. Takový pohled je třeba vnímat především jako součást regionální paměti a tradice, která se kolem pašeráckých příběhů vytvořila.
Výraznou postavou je Körber z Horní Rokytnice, kterému se v místních materiálech říká „král pašeráků“. S jeho příběhem se spojuje také filmová pašerácká tematika z prostředí Krkonoš. Část takového filmu se měla natáčet v Rokytnici nad Jizerou, možnost, že právě Körber posloužil jako předloha filmové postavy, však zůstává pouze domněnkou.
Stezka, která nekončí poslední tabulí
Pašerácká stezka končí u rozcestí Studenov–Kostelní cesta. Odtud mohou turisté pokračovat po zelené značce na Studenov, vrátit se opačným směrem na okruh Okolo Rokytnice nebo zvolit žlutou trasu na Ručičky. Krátkou tematickou procházku tak lze snadno proměnit v delší výlet v okolí města.
Stezka je určena především pěším. Zdatnější cyklisté ji zvládnout mohou, při plánování je ale nutné počítat s náročnějším výjezdem, zejména v první polovině. Trasa je označena nestandardní žluto-bílou značkou a na začátku i konci se podle starších materiálů nacházejí menší informační cedule.
V některých turistických přehledech se objevují odlišné údaje – délka kolem dvou kilometrů, čas přibližně jedna hodina a převýšení 240 metrů. Podrobnější popis města uvádí kratší vzdálenost i menší převýšení. Při plánování je proto rozumné vycházet především z aktuálního značení a městských informací.
Pašeráci se vracejí na Studenov
Historické téma stezky nezůstává jen u informačních panelů. Každoročně v zimě se v Rokytnici koná Sjezd pašeráků, masopustní akce, při níž se účastníci v převlecích za pašeráky a četníky sjíždějí z okolních svahů na Studenov. Tradiční termín bývá v polovině února, konkrétní datum a program se však mohou měnit.
Sjezd pašeráků není součástí samotné trasy, přesto s ní tematicky úzce souvisí. Zatímco stezka nabízí klidné putování a pohled do minulosti, zimní událost mění dávný příběh v živou místní slavnost. Právě propojení krajiny, historie a současné tradice dává Pašerácké stezce její osobitost.
Před cestou je vhodné ověřit stav značení a průchodnost, zvláště po silném dešti, větrných kalamitách nebo v zimě. Odměnou za výstup je krátký, ale neobvyklý výlet, který začíná v centru Rokytnice a končí v horském prostoru nad městem.