Hudba z pohádek se obvykle pojí s obrazem, známými postavami a atmosférou televizního večera. Koncert Český pohádkář ji ale představí samostatně – v komorním provedení violoncella a akordeonu. Ve čtvrtek 17. září 2026 od 18 hodin se v obřadní síni Vršovického zámečku setkají dva výrazní interpreti: violoncellista Petr Nouzovský a akordeonista Ladislav Horák.
Od Malé mořské víly po Krkonošské pohádky
Program nabídne průřez českou filmovou a televizní hudbou napříč několika generacemi. Zazní například koncertní suita Malá mořská víla skladatele Zdeňka Lišky v úpravě Járy Nováka. Liškova hudba je známá výraznou barevností a schopností podtrhnout pohádkový svět bez doslovnosti – v komorním obsazení tak může vyniknout její melodická i dramatická stránka.
Další část večera bude věnována variacím z tvorby Vadima Petrova, mezi nimiž se objeví také hudba z Krkonošských pohádek v aranži Jiřího Pazoura. Pro mnoho posluchačů jde o melodie spojené s dětstvím, televizními reprízami a postavami Trautenberka, Ančete, Kuby a hajného. Koncert doplní také suita Klíč svatého Petra od Davida Solaře, vytvořená ke stejnojmenné pohádce, kterou Česká televize uvedla na Štědrý večer 2023.
Pořad je uváděn jako výběr, nikoli jako úplný seznam večerního repertoáru. Průvodní slovo má jednotlivá čísla zasadit do širšího kontextu české filmové hudby. Vedle českých pohádkových melodií se podle anotace objeví také hudba ze světových filmových příběhů.
Rangherka není zámek šlechtického rodu
Koncert získává další rozměr díky místu konání. Vršovický zámeček, známý také jako Rangherka, patří k výrazným stavbám Vršovic. Přestože jeho dnešní podoba připomíná menší zámek, nikdy nesloužil jako šlechtické sídlo.
Historie budovy souvisí s hedvábnictvím. Jindřich Rangheri koupil zdejší usedlost v roce 1842 a o rok později k ní nechal přistavět objekt určený ke zpracování surového hedvábí. V sousedství vznikl také morušový sad čítající přibližně dvě stě stromů, protože právě listy morušovníku sloužily jako potrava pro bource morušového.
Na přelomu 19. a 20. století prošel areál přestavbou podle plánů architekta Antonína Turka. Tehdy získal novorenesanční vzhled, který stojí za dnešním označením Vršovický zámeček. Stavba je od roku 2003 nemovitou kulturní památkou. V současnosti slouží především jako domov pro seniory, zároveň však nabízí reprezentativní a multifunkční prostory pro společenské a kulturní akce.
Komorní večer pro několik generací
Neobvyklé spojení violoncella a akordeonu může známým melodiím dát méně očekávanou podobu. Místo velkého orchestru se posluchač ocitne blízko nástrojů a může sledovat jejich dialog, proměny nálad i rozdílné barvy. Právě takové provedení může oslovit jak diváky, kteří si chtějí připomenout oblíbené pohádky, tak návštěvníky se zájmem o filmovou hudbu a komorní koncerty.
Akce je součástí tradiční série komorních koncertů pořádaných ve Vršovickém zámečku. Vstupné je nastaveno poměrně přístupně: základní sazba činí 150 korun, senioři a studenti mají podle oficiálních údajů platit 100 korun a držitelé Karty seniora Prahy 10 50 korun. Vstupenky jsou k dispozici přes GoOut a v infocentru Úřadu městské části Praha 10; případný prodej na místě závisí na kapacitě sálu.
Koncert lze spojit s procházkou Vršovicemi
Vršovický zámeček stojí na adrese Moskevská 120/21 v Praze 10. Do sálu se podle přehledu komorních koncertů začíná vpouštět od 17:30, samotné vystoupení má trvat přibližně do 19:30.
Návštěva koncertu se dá spojit s procházkou v Heroldových sadech nebo v okolí Vršovického náměstí. Rangherka je jednou z dominant této části Vršovic a její příběh připomíná dobu, kdy se zdejší městská čtvrť nespojovala jen s činžovní zástavbou, ale také s usedlostmi, morušovými sady a výrobou hedvábí. Před návštěvou je vhodné ověřit aktuální údaje na prodejní stránce, protože u termínu koncertu se v některých přehledech objevuje i pozdější zářijové datum; oficiální kalendář Prahy 10 uvádí 17. září 2026.