Jen málokterá potštejnská stavba tak výrazně propojuje historii obce, šlechtický rod a výtvarné umění jako kostel sv. Vavřince. Stojí v samém středu obce naproti zámku a společně s ním vytváří jednu z nejvýraznějších scenérií Potštejna. Na první pohled zaujme klidným, pravidelným průčelím, při bližším pohledu ale odhalí řadu symbolů a detailů.
Dnešní chrám vznikl na místě staršího kostela stejného zasvěcení. Základní kámen byl položen 9. září 1807, samotná stavba se však po úmrtí jejího iniciátora Jana Antonína Harbuvala de Chamaré na čas zastavila. Pokračovala až v letech 1816 až 1821 a právě v roce 1821 byl nový kostel vysvěcen. Na jeho podobě se podíleli opočenský stavitel Josef Kurz a krajský inženýr Josef Brauner.
Chrám naproti zámku
Kostel je příkladem stavby, v níž se potkávají pozdně barokní a klasicistní prvky s empírovým pojetím. Jednolodní obdélný půdorys doplňuje presbytář, který je uvnitř uzavřen půlkruhem a zvenčí působí polygonálně. Západní průčelí završuje hranolová věž s předsíní a stěny člení pilastry s triglyfovými hlavicemi.
Nejzajímavější částí exteriéru je průčelí obrácené do prostoru před kostelem. Nad hlavním vstupem se nachází alianční znak rodů Harbuval-Chamaré a Dobřenských z Dobřenic. Po stranách portálu stojí sochy svaté Anny a svatého Antonína Paduánského, připisované A. Foersterovi z Kerhartic na Moravě.
Význam průčelí doplňuje trojice latinských slov. Nad hlavním vstupem je umístěna CHARITAS, tedy láska, zatímco nad bočními vchody se objevují FIDES a SPES – víra a naděje. Vstup do kostela tak dostal symbolický rámec, který spojuje rodovou reprezentaci s křesťanským poselstvím.
Empírový interiér a obraz Umučení svatého Vavřince
Většina vnitřního vybavení vznikla současně s kostelem a dodnes vytváří poměrně ucelený empírový soubor. Hlavní oltář a dvojice bočních oltářů zasvěcených svatému Antonínu Paduánskému a svatému Janu Nepomuckému pocházejí z roku 1818. O dva roky později vznikl také obraz na hlavním oltáři.
Jeho autorem je Antonín Machek a zachycuje Umučení svatého Vavřince. Právě tento obraz patří k nejvýznamnějším uměleckým prvkům interiéru. Výzdobu doplňují mariánské obrazy, obrazy svatého Josefa a Panny Marie Růžencové a další práce Jana Umlaufa. Dvojice jeho mariánských obrazů vznikla v letech 1864 a 1868, některá další díla jsou datována rokem 1898.
Pozornost si zaslouží také pamětní epitaf s Ukřižovaným Kristem. Dílo Adolfa Liebschera z roku 1918 připomíná padlé a zemřelé vojáky z potštejnské farní osady. Epitaf věnovala Mary Dobrzenská 17. listopadu 1918, tedy krátce po skončení první světové války. K dobovému vybavení patří rovněž empírová kazatelna, křtitelnice a zpovědnice. Varhany z roku 1821 zhotovil Ignác Welzel z Králík.
Požár, opravy a proměny místa
Kostel se nevyhnul ani událostem, které poznamenaly jeho podobu. V roce 1861 poškodil věž požár způsobený bleskem a následně byla upravena. Významná obnova celého objektu včetně věže proběhla v letech 1994 až 1995. Kostel je dnes kulturní památkou a bývá uváděn jako filiální kostel Římskokatolické farnosti Vamberk.
Historie zvonů připomíná také válečné rekvizice. V minulosti byly v kostelní věži tři zvony, starší z nich poškodily následky požáru a později byly zvony opakovaně odebírány během první a druhé světové války. Podle dostupného popisu se dnes dochoval zvon Maria z roku 1841, zatímco dvě zvonové stolice zůstávají prázdné. Tento stav je však vhodné před návštěvou ověřit u správce kostela.
Součást procházky Potštejnem
Kostel sv. Vavřince není v dostupných informacích prezentován jako trvale volně přístupná turistická atrakce. Interiér je proto nejlepší navštívit během bohoslužby nebo si možnost prohlídky předem ověřit u farnosti. Aktuální časy bohoslužeb se mohou měnit.
Prohlídku lze přirozeně spojit s návštěvou potštejnského zámku, nedaleké zříceniny hradu, historického Městečka i dalších sakrálních památek. V bezprostředním okolí kostela stojí také pískovcový kříž se sochami Panny Marie a svatého Jana Evangelisty a socha svatého Jana Nepomuckého. Potštejnský kostel tak není izolovanou památkou, ale důležitým bodem procházky po obci, v níž se na malém prostoru potkávají šlechtické dějiny, barokní tradice i umění 19. a 20. století.