Nejzajímavější na potštejnském zámku je možná jeho původ. Na rozdíl od mnoha šlechtických sídel nebyl založen na zelené louce, ale vznikl přestavbou staršího hospodářského dvora pod hradem Potštejn. Některé nejstarší části sklepů pod východním a severním křídlem mohou podle historických údajů navazovat dokonce na starší tvrz.
Od hospodářského dvora k baroknímu sídlu
Potštejnské panství získal roku 1746 Jan Ludvík Harbuval Chamaré. Za 70 000 zlatých koupil také zdejší dvůr, který následně nechal proměnit v reprezentativní panské sídlo. Projekt připravil architekt Josef Jäger a výstavba byla podle údajů provozovatele dokončena v roce 1755. Bezpečnější je však mluvit obecně o polovině 18. století, protože jednotlivé materiály uvádějí poněkud odlišné časové vymezení.
Výsledkem je jednopatrová čtyřkřídlá budova s mansardovou střechou, sevřená kolem menšího nádvoří. K působivým prvkům patří původní arkády v nádvoří, vstupní křídlo se sloupovým vestibulem a portálem s balkonem. V jižním křídle vznikla kaple umístěná v půlkruhovém rizalitu. Celek tak spojuje praktický základ staršího dvora s okázalejší architekturou pozdního baroka.
Úpravy okolí pokračovaly i po dokončení hlavní stavby. Po roce 1757 se formoval park a jeho areál byl roku 1772 uzavřen obvodovou zdí. V 19. století se měnily fasády i podoba zahrady. Po vymření Chamaré po meči přešlo panství sňatkem Alžběty Chamaré na rod Dobřenských z Dobřenic, který Potštejn držel až do roku 1945.
Park mezi francouzskou zahradou a anglickou krajinou
Zámecký park není jen zeleným doplňkem budovy. Jeho charakter vzniká propojením dvou odlišných přístupů: pravidelněji komponované francouzské zahrady a volnějšího anglického parku. Nejvýraznější část představuje Růžová zahrada, která přiléhá přímo k zámku a vytváří romantický protějšek k jeho barokní architektuře.
Po revitalizaci byl park slavnostně otevřen návštěvníkům v roce 2010. K jeho atmosféře přispívají také starší listnaté a jehličnaté dřeviny. Rostou zde například liliovník tulipánokvětý, kaštanovník jedlý, moruše bílá, platany, javory, cypřišky nebo jedlovec kanadský. Výsadby a průhledy mezi stromy pomáhají vnímat zámek nejen jako historickou stavbu, ale jako součást promyšleného krajinného celku.
Desítky let chátrání a nový začátek
Po zabavení majetku Dobřenských na základě prezidentských dekretů se využití zámku několikrát změnilo. V letech 1945 až 1946 zde pobýval britský velvyslanec, později objekt sloužil Revolučnímu odborovému hnutí pro školení. Právě v tomto období utrpěly interiéry značné škody a část původního mobiliáře se ztratila.
Po roce 1989 se vystřídalo několik soukromých majitelů, zásadní obrat ale přišel až v roce 2004. Tehdy poničený areál koupili manželé Nováčkovi a zahájili jeho postupnou obnovu. Zámek se díky ní znovu otevřel veřejnosti a začal fungovat jako živé místo s prohlídkami, výstavní galerií, cukrárnou, ubytováním i prostory pro svatby a další společenské události. Nejde tedy o státní památku ve správě Národního památkového ústavu, ale o soukromě provozovaný areál, který je zároveň nemovitou kulturní památkou.
Výlet, který nekončí u zámecké brány
Potštejnský zámek stojí v centru obce na adrese Jarníkova 1. Jeho návštěvu lze snadno spojit s dalšími místy v okolí. Nad obcí se nachází zřícenina hradu Potštejn, připomenout si lze také kostel svatého Vavřince, historické Městečko nebo lipovou alej podél Divoké Orlice. Právě spojení zámku, hradu, drobnějších památek a říční krajiny dává výletu příjemný celodenní rytmus.
Provoz zámku je sezonní a jednotlivé nabídky se mohou měnit. Aktuální informace je proto dobré ověřit před cestou přímo u provozovatele. V současnosti jeho návštěvnické informace upozorňují, že zámecký park je z technických důvodů dočasně uzavřen. I tato skutečnost připomíná, že obnova historického areálu není jednorázová událost, ale dlouhodobý proces, v němž se péče o budovu musí průběžně spojovat s péčí o zahradu a celý památkový celek.