Jen asi kilometr severovýchodně od Potštejna leží místo, kde se historie neukazuje v podobě vysokých zdí a zachovaných věží, ale především v terénu. Zřícenina hradu Velešov je ukrytá v lese na výrazné ostrožně nad údolím Orlice. Kdo očekává monumentální ruiny, může být překvapený. Právě nenápadnost lokality je však její hlavní zajímavostí – při pozorném pohledu se před návštěvníkem začne skládat půdorys někdejšího hradu.
Hrad, který zastínil Potštejn
Velešov vznikl v první polovině 14. století, pravděpodobně zásluhou rodu Drslaviců, který sídlil na nedalekém Potštejně. Podle místních údajů se hrad budoval přibližně patnáct let, archeologické poznatky ale naznačují, že patrně nikdy nebyl zcela dokončen. První písemná zmínka se vztahuje k roku 1356, kdy Karel IV. obnovoval hrad Potštejn a získal také velešovské panství.
Právě obnovený Potštejn postupně převzal hlavní úlohu v okolí. Velešov ztratil význam, byl opuštěn a začal chátrat. Jeho dnešní podoba tak není výsledkem jediné pohromy, ale dlouhého procesu, během něhož se z hradu stával zdroj kamene a pozvolna mizel v lese. Podle místní tradice a turistických materiálů byl materiál z areálu využíván také při stavbě potštejnského zámku.
Co z hradu uvidíte dnes
Velešov se skládal z předhradí a vlastního hradního jádra. To mělo přibližně lichoběžníkový půdorys o rozměrech 40 × 18 metrů. Obě části odděloval příkop vysekaný ve skále, zatímco jižní stranu chránil mohutný šíjový příkop široký přibližně patnáct metrů. V řídkém lese jsou dodnes dobře patrné valy, prohlubně a dvojice příkopů, které napovídají, jak náročně byl ostroh opevněn.
Na předhradí lze sledovat valy po obvodové hradbě a přibližné místo původního vstupu v jihovýchodním nároží. V severní části hradního jádra stával podsklepený dvouprostorový palác. V jeho západním sklepě se nacházela cisterna. Ta bývá někdy mylně pokládána za tajnou chodbu, což přispělo k tajemné pověsti místa, skutečnost je ale prostší a souvisí s hospodařením s vodou.
Dochované zdivo je pouze fragmentární. Cenné jsou proto i zdánlivě obyčejné terénní útvary – příkopy, valy a stopy po někdejších stavbách. Velešov je archeologicky významnou lokalitou vedenou jako území s archeologickými nálezy kategorie ÚAN I.
Poklad, rozkopaný hrad a zapomenutá lanovka
Velešov má také svou dobrodružnější kapitolu. V 18. století nechal hrabě Jan Antonín Harbuval-Chamaré část zříceniny rozkopat při hledání pokladu. Samotný poklad však doložený není. Jisté je, že pátrání výrazně zasáhlo do podoby lokality. K dalšímu poškození přispěla těžba vápenné žíly a využívání zdejšího kamene. Hrad utrpěl také v 90. letech 20. století, kdy na něm znovu hledali lidé údajné cennosti.
Na východním svahu kopce se navíc dochovala stopa po někdejší samonosné lanovce. V terénu ji připomíná mělký žlab, který vedl od parkánové zdi směrem k lesní cestě na úpatí. I tento detail ukazuje, že historie Velešova nekončí ve středověku a že místo v průběhu času sloužilo různým účelům.
Krátký výlet z Potštejna
K lokalitě vede naučná stezka s informačními panely, lavičkami a vyznačenými chodníky. Její vznik v roce 2009 měl pomoci návštěvníky provést areálem a současně chránit citlivé archeologické pozůstatky. Velešov není běžně provozovaný hrad s pokladnou ani pravidelnou návštěvní dobou – jde o volně přístupný lesní terén.
Výlet je vhodný jako kratší doplněk návštěvy Potštejna. Počítejte však s příkopy, nerovným povrchem a místy výraznějšími terénními hranami, proto se hodí pevná obuv a opatrnost. Z hradního návrší se podle turistických materiálů otevírá pohled směrem k Orlickým horám. Jeho rozsah závisí na počasí, roční době a hustotě okolního porostu.
Protože jde o archeologickou lokalitu, není správné rozebírat zdivo, kopat v půdě, hledat poklady nebo zakládat ohniště. Největší hodnotou Velešova nejsou jen zbytky kamenů, ale celý otisk hradu v krajině. Když se na něj návštěvník dívá s respektem a trochou představivosti, dokáže si někdejší sídlo mezi valy a příkopy dobře domyslet.