Panelová sídliště, prvorepublikové vily, nájemní domy, hausbóty i moderní administrativní komplexy. Den architektury 2026 nabídne v Praze možnost podívat se na město z mnoha úhlů – a především přemýšlet o tom, co vlastně znamená dobře bydlet. Šestnáctý ročník festivalu pořádaného spolkem KRUH se zaměří na bydlení od historických typologií až po komunitní, družstevní, modulární a další nové modely.
Od Palmovky po Císařskou louku
Festival se podle oficiálních materiálů uskuteční od 1. do 6. října 2026, některé programové položky však uvádějí také 7. října. Přesný termín jednotlivých akcí je proto dobré před návštěvou ověřit. Celorepublikově má program zahrnout více než 300 akcí až ve 130 městech, Praha přitom nabídne pestrou přehlídku různých podob městského bydlení.
Hned ve čtvrtek 1. října se mohou zájemci vydat na Palmovku a do Libně. Procházka s názvem Pro koho stavíme? povede kolem Nové Palmovky, takzvaného Pentagonu, náměstí Bohumila Hrabala a Invalidovny. Zaměří se na proměnu území i na otázku, kdo o ní rozhoduje a komu má výsledné město sloužit. Sraz je plánován v 17 hodin u Nové libeňské synagogy.
Ve stejný den se uskuteční také přibližně deset kilometrů dlouhý běh Podoby bydlení. Trasa propojí několik pražských lokalit a představí rozdílné způsoby, jakými se ve městě žije. Večer pak program doplní přednáška finského studia Talli Architects v Kině Světozor, věnovaná dostupnému, udržitelnému a komunitnímu bydlení v Helsinkách.
Sídliště, činžáky a experimenty s prostorem
Pražský festival není přehlídkou pouze jedné městské části. V pátek 2. října nabídne například procházku po žižkovských nájemních domech z 19. století, pohled na moderní bydlení na Pankráci nebo návštěvu funkcionalistické budovy České správy sociálního zabezpečení se strojovou kartotékou z roku 1936.
Sobota 3. října přinese výpravy na sídliště Ďáblice a Solidarita, k bydlení zaměstnanců drah na Bohdalci nebo do obou budov Kampusu ČSOB v Radlicích. Ďáblice patří k nejzdařilejším pražským obytným čtvrtím: její bloková struktura, výrazné panelové domy, živé centrum i experimentální objekty s malometrážními byty ukazují, že sídliště nemusí znamenat pouze anonymní prostor mezi domy.
Na sídlišti Solidarita se návštěvníci vrátí do období jeho vzniku v letech 1947 až 1951. Soubor navržený Františkem Jechem, Hanušem Majerem a Karlem Storchem představuje poválečný pokus o velkorysé a promyšlené městské bydlení. Zcela jinou zkušenost nabídne Císařská louka, kde celodenní program propojí historii ostrova s dnešní hausbótovou kolonií a životem jejích obyvatel.
Bydlení jako otázka pro celé město
V neděli 4. října se program přesune například na Jižní Město, do osady Baba, k obytnému komplexu Molochov nebo do dejvických vnitrobloků. Nechybí ani procházka po Žižkově, která otevře téma bytové krize. Právě Praha ukazuje, proč je bydlení pro letošní ročník tak důležité: podle údajů ČSÚ činila v roce 2025 průměrná cena bytu v metropoli 131 520 korun za metr čtvereční.
Ve stejném roce žilo v Praze přibližně 630,8 tisíce domácností. Jednočlenné domácnosti tvořily 43 procent z nich, 87 procent domácností bydlelo v bytových domech a průměrná obytná plocha na osobu dosahovala 35 metrů čtverečních. Festival tak nepředstavuje architekturu jako vzdálenou disciplínu, ale jako prostředí, které přímo ovlivňuje každodenní život, sousedské vztahy, dopravu i podobu veřejných míst.
Do programu zapadá také bezplatný vstup na expozici Architektura všem ve Veletržním paláci. Národní galerie v ní představuje architekturu a životní styl let 1956 až 1989. Pro rodiny jsou připraveny dílny spojené s Anežským klášterem nebo workshop s velkoformátovou stavbou bytovek z kostek LEGO.
Od Pražského hradu k radikálním obytným domům
Architekt Zdeněk Lukeš provede 4. října návštěvníky proměnami Pražského hradu za Václava Havla. Trasa připomene poválečné i porevoluční zásahy a práci architektů, jako byli Bořek Šípek, Josef Pleskot nebo Eva Jiřičná. Tato akce rozšiřuje hlavní téma festivalu o proměnu veřejných institucí a jejich architektury.
V úterý 6. října pak historik architektury Adam Štěch v kině Dlabačov představí neobvyklé obytné domy a interiéry 20. století – od expresionismu přes modernismus až po japonské konceptuální stavby. Prohlídky, přednášky i workshopy jsou podle festivalových materiálů zdarma, u řady akcí je však nutná rezervace a kapacita může být omezená. Přesné místo srazu, věkové podmínky a rezervační pokyny je vhodné zkontrolovat u konkrétní položky programu těsně před návštěvou.