Stačí několik zastavení v centru Železné Rudy a obraz Šumavy se výrazně rozšíří. Vedle lesů, svahů a ledovcových jezer tu objevíte také příběh sklářských rodů, práci v hamrech, vývoj horské služby i počátky motorismu. Místní muzea proto nejsou jen programem pro deštivý den. Pomáhají pochopit, jak se v horském prostředí žilo, pracovalo a cestovalo.
Šumava v příběhu skla a železa
Muzeum Šumavy v Javorské ulici sídlí v domě čp. 154, který nechal v roce 1877 postavit Jiří Kryštof Mikuláš Abele. Právě rodinná sbírka Abeleů tvoří základ zdejší expozice. Návštěvník v ní najde sklo, nábytek, portréty i obrazy Ernestiny Jelínkové, neteře spisovatele Karla Klostermanna.
Hlavní pozornost patří místním řemeslům a průmyslovým tradicím. Vystavené sklo z 19. a první třetiny 20. století doplňuje sklářské nářadí a formy. Další část připomíná železářství a hamernictví, tedy obory, které výrazně ovlivnily zdejší hospodářství. Historický měšťanský interiér a portréty rodu Abeleů pak dávají technickým dějinám osobnější rozměr.
Zaujmout mohou také obrazy na skle a umrlčí prkna, spojená se starým šumavským zvykem. Muzeum má přitom vlastní dlouhou historii: založeno bylo v roce 1936 jako Královácké vlastivědné muzeum, po válce se sbírky přesunuly do dnešní budovy a od roku 1967 je součástí Muzea Šumavy.
Příroda, geologie i příběhy místních osobností
Environmentální a Návštěvnické centrum Šumavy v ulici 1. máje 12 nabízí jiný pohled na stejný region. Rekonstruovaná školní budova spojuje informační turistické centrum s expozicemi o šumavské přírodě, geologii a historii. Hodí se proto jak pro první orientaci v krajině, tak pro doplnění zážitků po výletě.
Jednotlivé tematické celky představují například čápa černého, jelena nebo bobra evropského. Dozvíte se více o šumavských lesích, bylinách a houbách, ale také o geologii a geomorfologii. Výstava Český kráter přibližuje dávnou podobu zdejší krajiny. Audiovizuální prvky a historické fotografie Železnorudska z Fotoateliéru Seidel ukazují mimo jiné vývoj lesa v různých nadmořských výškách, ledovcová jezera nebo vznik Špičáckého tunelu.
Samostatná pozornost patří lyžování a horské službě, tedy tématům, která k dnešní Železné Rudě neodmyslitelně patří. V budově se nachází také Komárkova knihovna a pracovna Julia Komárka, rodáka ze Železné Rudy, entomologa, spisovatele a myslivce. Jeho knihy, pracovní stůl a čítárna připomínají osobnost, která dokázala propojit vědecký zájem s hlubokou znalostí šumavské krajiny.
Od loveckého zámečku k historickým strojům
Na Klostermannově náměstí se nachází muzeum historických motocyklů. Jeho sídlem je bývalý lovecký zámeček, založený kolem roku 1690 Jindřichem z Nothaftu a dokončený v roce 1706. Po období chátrání prošel objekt v letech 2004 až 2005 rekonstrukcí. Historická budova tak sama o sobě tvoří důležitou součást návštěvy.
Uvnitř čekají motocykly, automobily i jízdní kola. Mezi pozoruhodné exponáty patří první vyráběný automobil Škoda na dřevěných loukoťových kolech, Aerovka z roku 1931, sportovní verze motocyklu Čechie nebo stroj Görner z roku 1921, který vznikl v nedalekých Klatovech. Sbírka není jen přehlídkou techniky. Ukazuje také, jak se měnil způsob cestování a jak se horský region postupně otevíral motoristům.
Tip na program za každého počasí
Výhodou železnorudských institucí je tematická pestrost. Muzeum Šumavy osloví zájemce o řemesla, rodovou historii a regionální průmysl, Environmentální centrum rodiny s dětmi i návštěvníky, kteří chtějí lépe porozumět přírodě, a motocyklové muzeum milovníky techniky a starých vozidel. Jednotlivá místa lze doplnit návštěvou kostela Panny Marie Pomocné z Hvězdy, Zámečku nebo křížové cesty s kaplí svaté Anny.
Otevírací doby se během roku mění. Environmentální centrum bývá podle městských informací přístupné denně, Muzeum Šumavy zpravidla od úterý do soboty a motocyklové muzeum má výrazně sezónní režim. Před cestou je proto dobré ověřit aktuální provoz přímo u jednotlivých institucí, zejména mimo hlavní sezonu.