Na vrcholové louce Malé Prašivé, přibližně 705 metrů nad mořem, stojí dřevěný kostel svatého Antonína Paduánského. Na první pohled působí skromně, jeho význam je však mnohem větší než rozměry stavby. Je cenným dokladem beskydského dřevěného stavitelství, výrazným poutním místem a také svědkem událostí, které v minulém století měnily podobu zdejšího pohraničí.
Kostel najdete v katastru Vyšních Lhot, nikoli v centru obce. Nejlépe se k němu dostanete pěšky po značených trasách. Výstup z Vyšních Lhot měří přibližně 3,5 kilometru a odměnou je nejen historická památka, ale také okolní beskydská krajina a blízká turistická chata Prašivá.
Stavba z vděčnosti a změna zasvěcení
Historie kostela sahá do roku 1640. Podnět k jeho výstavbě dal Jiří z Oppersdorfu, majitel frýdeckého panství. Podle místní pověsti měl při lovu přežít útok jelena a z vděčnosti nechat na Prašivé postavit svatostánek. Příběh patří k tradici místa, nelze jej však považovat za archivně doloženou příčinu stavby.
Původně byl kostel zasvěcen svatému Ignáci z Loyoly. Když byl v nedalekých Malenovicích vystavěn další kostel se stejným patrocinem, došlo roku 1673 ke změně. Prašivský kostel od té doby nese jméno svatého Antonína Paduánského, světce, k němuž se váže zdejší poutní tradice dodnes.
Roubený kostel se šindelovým pláštěm
Stavba má podobu roubené jednolodní budovy s obdélnou lodí, polygonálně zakončeným presbytářem a přistavěnou sakristií. Zvenku ji chrání šindelový plášť, který jí dodává typický horský vzhled. Uvnitř se dochovaly dřevěné podlahy, plochý trámový strop, obložení stěn i malované kazety v prostoru triumfálního oblouku.
Kostel přitom nevznikl jako hotová velká stavba. Původně byl jednoduchý a bez věže. V průběhu 18. a 19. století postupně přibyla sakristie, kruchta, podlaha, varhany, věž se zvonem a nový oltář. U sakristie se v pramenech objevují rozdílné údaje o dataci, řadí se však k pozdějším úpravám stavby. Varhany byly pořízeny roku 1801 a věž s kostelem spojil zásah kolem roku 1860.
Hlavní oltářní obraz svatého Antonína Paduánského vytvořil těšínský malíř Wanke. Ve výzdobě se objevuje také obraz Panny Marie Pomocnice. V červnu 2018 byl do kostela uložen fragment ostatků svatého Antonína, získaný z baziliky v italském Padově.
Poutě, které zastavila hranice i válka
Na Prašivou mířili poutníci ze širokého okolí. Poutě měly význam pro Slezsko, Moravu i Slovensko a časem se zde konaly také větší národní a společenské slavnosti. Tradici však tvrdě zasáhly politické události konce 30. let.
Po Mnichovské dohodě v roce 1938 připadla oblast nejprve Polsku. Po německém obsazení Polska v září 1939 se ocitla v hranicích Německé říše, mimo území Protektorátu Čechy a Morava. Poutě byly nejprve přesunuty do Vyšních Lhot a v roce 1940 na Prašivé definitivně zakázány.
Ke konci druhé světové války, 4. května, zasáhly kostel dva dělostřelecké granáty. Po rychlé opravě se bohoslužby a poutě opět vrátily. Dnes je kostel filiálním kostelem farnosti Dobrá a hlavní pouť se obvykle koná první neděli po 13. červnu, tedy v návaznosti na svátek svatého Antonína Paduánského.
Výlet na Malou Prašivou
Návštěvu kostela lze spojit s výletem po značených cestách z Vyšních Lhot, Komorní Lhotky, Morávky, Pražma, Raškovic, Nošovic, Horních Domaslavic nebo Hnojníku. V bezprostředním sousedství stojí turistická chata Prašivá z roku 1921, u níž je také rozhledna a občerstvení. U kostela se navíc sbíhají větve Naučné stezky Prašivá.
Kostel nebývá trvale otevřený. Přístupný může být při hlavní pouti a při dalších bohoslužbách, konkrétní režim je proto vhodné před cestou ověřit u farnosti nebo v aktuálním programu projektu Otevřené chrámy. Pro navigaci se hodí označení Malá Prašivá, obec Vyšní Lhoty, případně souřadnice 49.6367103 N, 18.4826031 E. Výjezd autem není běžným způsobem návštěvy a může být vázán na povolení; praktičtější je zaparkovat v obci a pokračovat pěšky.