Jen málokteré místo v Česku soustřeďuje tolik vrstev historie jako Pražský hrad. Na ploše přibližně 45 hektarů se potkávají středověké chrámy, panovnické paláce, opevnění, zahrady, umělecké sbírky i prostory spojené s dnešní hlavou státu. Hrad byl sídlem českých knížat, králů a císařů a od roku 1918 také prezidentů.
Jeho příběh se začal psát v 80. letech 9. století, kdy kníže Bořivoj přenesl sídlo z Levého Hradce na ostrožnu nad Vltavou. První palác byl nejspíš dřevěný, nejstarší kamennou stavbou se stal kostel Panny Marie. Dnes je Pražský hrad národní kulturní památkou a součástí historického centra Prahy zapsaného na seznamu UNESCO.
Katedrála sv. Víta je srdcem celého areálu
Nejvýraznější dominantou Hradu je katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Její stavba se vyvíjela po staletí a dnešní novogotická část byla dokončena až v roce 1929. Do chrámu se vstupuje mimo jiné ze III. nádvoří slavnostní Zlatou bránou, jejíž mozaika Posledního soudu patří k nejpůsobivějším detailům celého areálu.
Uvnitř stojí za pozornost kaple sv. Václava, hrobky českých panovníků a zemských patronů i barevné vitráže. Korunní komora se Svatováclavskou korunou, žezlem a jablkem však běžně přístupná není. Klenoty jsou chráněny systémem sedmi zámků, k nimž mají klíče významní představitelé státu, města a církve.
Za samostatné vstupné lze vystoupat také na Velkou jižní věž. Odměnou je pohled na Prahu, ovšem výstup není součástí základního návštěvnického okruhu.
Palác, bazilika a ulička s příběhem
Základní okruh pokračuje do Starého královského paláce. Jeho nejznámějším prostorem je Vladislavský sál, který dodnes slouží významným státním událostem. V navazujícím Ludvíkově křídle se roku 1618 odehrála pražská defenestrace, událost, jež se stala jedním z impulzů třicetileté války.
Bazilika sv. Jiří nabízí jinou atmosféru než katedrála. Patří k nejstarším dochovaným sakrálním stavbám v Praze, zachovala si románské jádro a její historie souvisí i s prvním ženským benediktinským klášterem v Čechách. Barokní západní průčelí přitom připomíná, že stavba v průběhu staletí několikrát měnila svou podobu.
Ve Zlaté uličce si lze prohlédnout drobné domky vestavěné do pozdně gotického opevnění. Bydleli zde hradní střelci, služebnictvo i zlatníci. Domek číslo 22 je spojován s pobytem Franze Kafky, zatímco domek číslo 13 přibližuje obydlí renesančního hradního střelce. Ve věži Daliborce pak návštěva připomíná někdejší hradní vězení.
Navzdory rozšířenému vyprávění není třeba původ uličky spojovat s alchymisty. Ti jsou historicky připomínáni spíše v souvislosti s Prašnou věží Mihulkou. Dnešní barevný vzhled domků výrazně ovlivnil návrh Jiřího Trnky z 50. let 20. století.
Zahrady ukazují Hrad z jiné perspektivy
Po prohlídce interiérů se vyplatí zamířit do zahrad. Královská zahrada vznikla roku 1534 za Ferdinanda I. Habsburského a najdete v ní například renesanční Letohrádek královny Anny, známý jako Belveder, Míčovnu nebo Zpívající fontánu.
Jižní zahrady – Rajská zahrada a Zahrada Na Valech – nabízejí výhledy na Malou Stranu, Staré Město a Petřín. Právě zde je dobře patrný rukopis slovinského architekta Josipa Plečnika, který v letech 1920 až 1935 upravoval Hrad pro potřeby československého prezidenta. Jeho zásahy najdete také na nádvořích, v zahradě Na Baště a v některých interiérech. Hartigovská zahrada je podle aktuálních informací pro veřejnost uzavřena.
Co vědět před návštěvou
Areál je obvykle průchozí od 6 do 22 hodin, návštěvnické objekty mají sezonní otevírací dobu. Základní okruh zahrnuje Starý královský palác, baziliku sv. Jiří, katedrálu a Zlatou uličku s Daliborkou; vstupenka platí dva dny, do každého objektu se však vstupuje jen jednou. Zahrady jsou přístupné zdarma, zatímco interiéry a vyhlídková věž se platí samostatně.
Hrad doporučuje přijet městskou dopravou, protože parkování v okolí je omezené. Počítejte s bezpečnostní kontrolou a raději nechte objemná zavazadla jinde. Každou celou hodinu od 9 do 18 hodin probíhá střídání stráží, slavnostní výměna standarty s fanfárami se koná v poledne na I. nádvoří.
Významnou událostí bude výstava Českých korunovačních klenotů s podtitulem Habsburkové 500, která se pro veřejnost uskuteční od 19. do 28. září 2026 ve Vladislavském sále. Vstup má být zdarma, návštěvníci ale musí počítat s bezpečnostní kontrolou, omezenou kapacitou a dočasnými změnami provozu. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální informace na oficiálních stránkách Pražského hradu.