V dlažbě u kostela svatého Jakuba v Přelouči je vyznačeno místo spojované s pálením „kacířských“ knih. V roce 1738 zde měl během své čtrnáctidenní mise působit jezuita Antonín Koniáš, který vyhledával evangelíky a zabavoval náboženské knihy. Přesné okolnosti pálení ani jeho rozsah nejsou podrobně doloženy, místní značení však připomíná jednu z nejvýraznějších kapitol náboženských dějin města.
Samotný kostel přitom nabízí mnohem starší a vrstevnatější příběh. Patří k nejstarším dochovaným stavbám Přelouče a jeho dnešní podoba je výsledkem staletého vývoje. Není přesné označovat ho jednoduše za románský kostel – románské jsou především jeho základy a některé dochované prvky, zatímco stavbu později proměnily gotické, barokní i novější úpravy.
Stavba, která vypráví dějiny
Archeologické poznatky kladou počátky kostela do 11. století. Na místě možná stála románská rotunda, jisté však je, že při pozdější výstavbě byly využity části původního románského kostelíka. Dobře patrným pozůstatkem je románské okno v dnešní sakristii.
Na počátku 14. století prošel kostel gotickou přestavbou a rozšířením. Z této etapy se dochovaly například opěrné oblouky, sakristie, gotická okna a sanktuárium. Jednolodní stavba s polygonálním presbytářem tak v sobě uchovává několik různých stavebních období, která lze při pozorné prohlídce postupně rozpoznávat.
Historie místa nebyla vždy klidná. Podle městského historického výkladu se zde v roce 1421 opevnili stoupenci husitského hnutí před útokem katolíků. Po porážce měli být odvlečeni do Kutné Hory, kde zahynuli v šachtách. Kostel později poškodil také rozsáhlý požár městečka v roce 1641. Zřítil se gotický strop a zůstaly ohořelé zdi. Oprava trvala pět let a přinesla nový krov, dřevěný strop i barokní oltář.
Barokní proměna a obrazy Josefa Kramolína
Výraznou podobu získal kostel při barokních úpravách. V letech 1780 až 1783 vznikl nový zaklenutý strop a malíř Josef Kramolín jej vyzdobil výjevy ze života svatého Jakuba. Do stejného období spadá také stavba západní věže z roku 1782. Do té doby měl kostel jen menší zvoničku na střeše; starší dřevěná zvonice stávala v jeho blízkosti.
Ve věži visí zvon Jakub z roku 1515. Váží 886 kilogramů a dochoval se na něm nápis věnovaný patronovi kostela. V interiéru stojí za pozornost také cechovní lavice z roku 1737, jejichž intarzie připomínají krejčovské, tkalcovské, mlynářské a pekařské řemeslo. Další lavice i varhany pocházejí ze zrušeného kláštera v Sedlci u Kutné Hory. Historický nástroj v roce 1692 zhotovil loketský varhanář Abraham Starck a podle farnosti slouží dodnes.
Freska ukrytá v bývalé sakristii
Jedním z nejcennějších překvapení se nachází v prostoru bývalé sakristie. Při zednických pracích v roce 2003 zde byla objevena freska svatého Petra a Pavla. Je datována na přelom 14. a 15. století a pravděpodobně vznikla v okruhu či dílně Mistra Theodorika. Nejde tedy o bezpečně potvrzené autorství slavného gotického malíře, ale i tak freska výrazně zvyšuje uměleckou hodnotu kostela.
Na jižní straně stavby jsou zazděné kamenné náhrobky. Jeden zobrazuje neznámého rytíře ve zbroji, druhý připomíná dceru utrakvistického faráře Karla Rubekuly, která zemřela roku 1626. I tyto detaily ukazují, že kostel nebyl pouze místem bohoslužeb, ale také důležitým prostorem paměti místní komunity.
Součást historického centra Přelouče
Areál tvoří nejen kostel, ale také prostor někdejšího hřbitova s ohradní zdí, márnice, fara a historické schodiště vedoucí od fary ke kostelu. Stavba stojí u staré školy a bývalé lékárny na severní straně náměstí. Toto malebné zákoutí získalo dnešní podobu po velkém požáru města v roce 1809.
Kostel je stále živým farním kostelem. Pravidelné bohoslužby se podle zveřejněného pořadu konají ve středu, v pátek a v neděli, jejich aktuální časy je však vhodné před návštěvou ověřit u Římskokatolické farnosti Přelouč. Pevná turistická otevírací doba není běžně uváděna, proto je nejjistější spojit prohlídku s bohoslužbou nebo se předem domluvit.
Dobrou možností je také městská naučná stezka Procházka po Přelouči s Františkem Filipovským. Kostel je jejím posledním, sedmým stanovištěm a k trase existuje i audio výklad. Při návštěvě se vyplatí zaměřit na románské okno v sakristii, gotické části, Kramolínovy malby, historické lavice, varhany a především na věž se zvonem Jakub. Právě v jejich spojení je kouzlo této nenápadné, ale mimořádně vrstevnaté památky.