Na první pohled je to nenápadné místo v ulicích rudické místní části Tumperk. Právě tady se ale pod silnicí nachází propast, která otevřela další kapitolu průzkumu rozsáhlého podzemí Moravského krasu. Propast Tumperek není turistickou jeskyní s prohlídkovou trasou. Je především speleologickým pracovištěm a připomínkou toho, že pod běžnou krajinou mohou ukrývat hluboké a dosud ne zcela prozkoumané prostory.
Silnice se propadla do krasové dutiny
Příběh Tumperku začal na konci července 2010, kdy se na křižovatce ulic Třetí a Tumperská objevila v komunikaci malá prasklina a otvor. Zpočátku měl průměr asi dvacet centimetrů, pod vozovkou se však nacházela dutina o objemu přibližně čtyř metrů krychlových.
Podle odborného vyhodnocení vznik prostoru souvisel s vodou, která unikala z poškozené kanalizace. Proud odnesl okolní materiál do krasových dutin a upozornil na podzemní systém ukrytý pod obcí. Místo bylo následně zabezpečeno betonovými skružemi a vyzdívkou, aby neohrožovalo provoz ani obyvatele.
V roce 2011 začala systematická těžba sedimentů a speleologický průzkum povolený Správou CHKO Moravský kras. Výzkum postupně odhaloval další části objektu. V roce 2013 dosáhli badatelé hloubky 25,5 metru, o dva roky později 37 metrů a v roce 2016 už 40 metrů. Mapové podklady AOPK dnes u samostatně evidovaného objektu uvádějí délku 110 metrů a hloubku 57 metrů.
Voda ukázala cestu do Rudického dómu
Tumperek leží nad Rudickým dómem, který patří do systému Rudické propadání – Býčí skála. Právě tam se už v 80. letech podařilo prozkoumat mohutný komín vysoký přibližně 150 metrů. Jeho horní část končí zhruba 35 metrů pod povrchem, a proto se nabízela otázka, zda by se ji mohlo podařit spojit s nově odkrytým objektem pod silnicí.
Odpověď přinesl jednoduchý, ale názorný hydrologický pokus. Speleologové načerpali do jícnu Tumperku několik kubíků vody. Na dně Rudického dómu se voda objevila přibližně za šestnáct minut. Výsledek potvrdil přímé hydrologické propojení koncových partií komína s prostorem pod Tumperkem.
Neznamená to ovšem, že mezi oběma místy vede průchozí chodba, kterou by mohl člověk projít. Voda se může pohybovat úzkými nebo jinak neprůchodnými krasovými cestami. Právě proto je přesnější mluvit o prokázaném spojení vodního systému než o hotové podzemní trase.
Možný rekord zatím zůstává hypotézou
Rudické podzemí patří k nejvýznamnějším krasovým systémům v Česku. Systém Rudické propadání – Býčí skála má podle odborné evidence téměř třináct kilometrů. Jeho součástí jsou dómy, kaňony, komíny i podzemní tok Jedovnického potoka, který se nachází přibližně 185 metrů pod povrchem.
Pokud by se podařilo Tumperek plně propojit s komínem v Rudickém dómu, mohla by celková hloubka dosáhnout přibližně 185 metrů. V takovém případě by se o objektu teoreticky uvažovalo jako o nejhlubší suché propasti v Česku. Tento rekord však není potvrzený. Aktuální evidence samostatného objektu uvádí hloubku 57 metrů, a proto není správné označovat Tumperek za dokončenou nejhlubší propast v zemi.
Místo pro speleology, ne pro běžnou návštěvu
Na povrchu návštěvník neuvidí dramatický skalní jícen ani vyhlídku do hlubin. Propast je zabezpečená a vstup není určen veřejnosti. Pokoušet se otevírat poklop nebo do objektu sestupovat by bylo nebezpečné a nevhodné. Tumperek je veden jako místo průzkumu a výzkumu, nikoli jako zpřístupněná jeskyně.
Do některých částí systému Rudického propadání se lze za vhodných podmínek dostat v rámci speleologických kurzů pořádaných Speleo Rudice. Ty jsou určené menším skupinám s instruktorem, vyžadují dobrou fyzickou kondici a jejich konání závisí mimo jiné na vodním stavu. Nejde však automaticky o možnost navštívit samotný Tumperek.
Pro běžného výletníka je proto zajímavější vnímat propast jako nenápadný bod v krajině s mimořádným příběhem pod povrchem. Okolí Rudice nabízí větrný mlýn, krajinu Moravského krasu i další místa spojená s Rudickým propadáním. Tumperek k nim přidává zvláštní kontrast: tam, kde dnes vede obyčejná obecní komunikace, se pod zemí stále hledají nové cesty do jednoho z nejrozsáhlejších jeskynních systémů v Česku.