Jen málokterá jeskyně v Česku spojuje tak výrazný archeologický příběh s mimořádnou přírodní hodnotou. Býčí skála leží v pravém svahu Křtinského potoka v Josefovském údolí u Habrůvky a je součástí Národní přírodní rezervace Býčí skála. Její portál připomíná, že podzemí Moravského krasu není jen turistickou atrakcí, ale také citlivým prostředím, které vyžaduje ochranu.
Podzemní svět Jedovnického potoka
Býčí skála vznikla jako fosilní výtoková jeskyně Jedovnického potoka. Ten předtím mizí v podzemí v systému Rudického propadání, protéká hluboko pod zemí a u Býčí skály znovu vyvěrá. Jeskynní systém Rudické propadání–Býčí skála měří přibližně 13 kilometrů a patří k nejdelším v České republice.
Přední část jeskyně je dlouhá asi 650 metrů a končí Býčím jezerem. Za ní pokračuje složitější síť chodeb a dómů, kterými místy protéká Jedovnický potok. Právě voda, krasové útvary a lesní prostředí v okolí jsou důvodem, proč je lokalita chráněná nejen jako významné podzemí, ale také jako cenné území s druhově bohatými lesními společenstvy.
Nález, který změnil pohled na moravský pravěk
Býčí skála bývá označována za nejstarší archeologicky zkoumanou jeskyni na Moravě. Lékař a badatel Jindřich Wankel zde v letech 1867 až 1868 zkoumal pozůstatky sídliště magdalénských lovců sobů. Jeskyně tehdejším lidem nabízela vodu, relativně stálé klima i dostupnou rohovcovou surovinu.
Největší pozornost však přinesl výzkum z podzimu roku 1872. V halštatské vrstvě v Předsíni jeskyně byla objevena dvě velká žároviště s pozůstatky nejméně čtyř desítek lidí a zvířat. Spolu s nimi se našly keramické a bronzové nádoby, šperky ze zlata, bronzu a železa, zbraně, zbroj, jantarové a skleněné korálky i řemeslnické náčiní. Výjimečným nálezem jsou také zbytky až sedmi vozů.
Výbava pocházela z různých částí Evropy, což naznačuje, že Býčí skála měla význam přesahující okolní kraj. Dnes se odborníci nejčastěji přiklánějí k představě jeskynní svatyně nebo obětiště starší doby železné. Přesný sled událostí ale zůstává nejasný. Není proto namístě popisovat nález jako jednoznačně prokázaný masakr či pohřeb náčelníka.
Býček, který dal jeskyni jméno
Slavný bronzový býček byl objeven už v roce 1869 ve vchodové části jeskyně. Ležel v keramické nádobě se spáleným prosem a později se dostal k Jindřichu Wankelovi, který se díky němu pustil do rozsáhlejšího výzkumu Předsíně. Figurku odborníci řadí do starší doby železné, přibližně do let 600 až 550 před naším letopočtem.
Originál dnes není v Moravském krasu, ale v Přírodovědném muzeu ve Vídni. Příběh Býčí skály si však lze přiblížit v Muzeu Blanenska. Expozice Cesta do pravěku Blanenska představuje originální nálezy, repliky, rekonstrukce i část věnovanou býčkovi a rituálnímu vozu. Nechybějí ani hmatové prvky, audio průvodce a popisky v Braillově písmu.
Zimní domov tisíců netopýrů
Archeologická minulost není jediným důvodem, proč je Býčí skála tak cenná. Jeskyně patří k nejvýznamnějším zimovištím netopýrů v České republice. Dlouhodobé sledování ukázalo, že zde bylo v roce 2011 zaznamenáno přibližně 2 000 zimujících netopýrů jedenácti druhů. Počty se mezi jednotlivými sezonami mění, význam lokality pro tyto živočichy je však dlouhodobý.
Nejpočetněji bývá zastoupen netopýr velký, ale objevují se zde také netopýr brvitý, řasnatý, vodní, velkouchý nebo černý a vrápenec malý. Na podzim jeskyně slouží rovněž k přeletům, námluvám a páření. Právě proto je od 1. října do 30. dubna pro exkurze uzavřená. Omezení není formalitou, ale způsobem, jak zimující zvířata nerušit.
Výlet k jeskyni bez běžné prohlídky
Samotná Býčí skála není veřejnosti otevřená jako klasické zpřístupněné jeskyně. Dovnitř se lze dostat jen při předem vyhlášených Dnech otevřených dveří nebo při výjimečných odborných a popularizačních akcích. Prohlídka vede neupraveným podzemím, proto se hodí pevná obuv, dlouhé kalhoty a teplejší oblečení; vstup je na vlastní nebezpečí a psi do jeskyně nesmějí.
I bez návštěvy interiéru má místo co nabídnout. K jeskyni lze dojít po trasách Josefovským a Křtinským údolím, většinou po zpevněných cestách. Při pohybu v rezervaci je nutné držet se značených cest a respektovat případná dočasná omezení, například kvůli hnízdícímu sokolu stěhovavému. Aktuální termíny prohlídek a stav cest je vhodné ověřit před výpravou u jeskyňářů, Správy CHKO Moravský kras nebo Muzea Blanenska.