Jedovnický potok se u Rudického propadání ztrácí v otevřeném ponoru a pokračuje pod zemí směrem k Býčí skále. Právě tady se nachází jeden z nejpozoruhodnějších krasových jevů v Česku: voda vtéká přímo do jeskyně otvorem, kterým je možné projít. Podzemní systém Rudické propadání–Býčí skála měří podle uváděných údajů přibližně 12 až 13 kilometrů a patří k nejdelším v zemi.
Větrný mlýn jako brána do historie
Nejlepší začátek výletu představuje větrný mlýn na vrchu Tumperk. Kamenná stavba holandského typu vznikla v roce 1865 zásluhou manželů Matěje a Františky Ševčíkových. Kruhové zdivo je u paty silné zhruba 135 centimetrů a samotný mlýn dosahuje výšky asi 7,5 metru.
Svému původnímu účelu sloužil jen do poloviny 20. století. Bouře v roce 1925 zničila lopatky, o čtyři roky později byl mlýn upraven na elektrický pohon a v roce 1940 jeho provoz ukončila protektorátní správa. Po období chátrání se objektu ujali manželé Vaverkovi z Brna. Velká oprava se uskutečnila v zimě 2011 až 2012 a dnes v mlýně funguje muzeum.
Expozice otevřená v roce 1994 propojuje několik témat, která k Rudici neodmyslitelně patří. Přibližuje speleologii, mineralogii, historii obce i hornictví a hutnictví. K vidění jsou místní geody, minerály, zkameněliny, rudické vrstvy, olomučanská keramika i archeologické nálezy z okolí Rudického propadání. Nechybí ani připomínka středověké osady Bystřec a ukázka dobového bydlení.
Ve druhém patře se návštěvník dozví více o průzkumu zdejšího podzemí a zahraničních expedicích, na nichž spolupracovali také místní jeskyňáři. Přibližně desetiminutová 3D projekce umožňuje nahlédnout do prostor, kam se běžný turista nedostane. Prohlídky muzea probíhají s průvodcem, proto je dobré před cestou ověřit aktuální sezonní provoz.
Geopark, který vysvětluje zdejší krajinu
Hned u mlýna se nachází venkovní geopark. Ukázky hornin z Moravského krasu a Drahanské vrchoviny zde pomáhají pochopit, jak pestré geologické prostředí Rudici obklopuje. Součástí expozice je také ukázka šachty na dobývání železné rudy a rekonstrukce tavicí pece z 10. až 11. století.
Hornická minulost obce není jen muzejním tématem. Rudice se v pramenech připomíná už roku 1247 a její vývoj výrazně ovlivnila těžba železné rudy, hutnictví a dobývání dalších surovin. V 18. a 19. století zde fungovaly například hutě Starohraběcí, Mariánská, Klamovka, Františka nebo Hugo. Stopy po této době zůstaly v okolní krajině v podobě menších lomů, jezírek a terénních prohlubní.
Kolíbky a Rudické propadání
Od mlýna lze pokračovat ke skalním útvarům Kolíbky. Vápencové skály doplňuje teplomilná vegetace a místo má také archeologický význam: byly zde nalezeny stopy po lovcích koní a sobů z období magdalénienu. Výrazná scenérie se objevila rovněž ve filmových a televizních záběrech, mimo jiné v pohádce Sedmero krkavců.
Další cesta vede k národní přírodní památce Rudické propadání. Chráněné území zahrnuje závěrečnou část slepého Jedovnického údolí, povrchové i podzemní krasové jevy, cennou vegetaci, zimoviště netopýrů a archeologické naleziště. U ponoru je možné pozorovat místo, kde potok mizí ve skalním otvoru. Do celého jeskynního systému se však běžně nevstupuje; speleologické výpravy jsou samostatnou, předem organizovanou aktivitou.
Seč, kaple a trasy pro delší výlet
Za pozornost stojí také bývalý lom Seč, dnes přírodní památka Rudice-Seč. Chráněné území ukrývá spodnokřídové rudické vrstvy, geologické deprese, křemenné geody, fosilie, jurské rohovce a limonitové konkrece s příměsí hematitu. Periodické tůně, písčiny a mělké půdy jsou domovem zajímavých druhů rostlin a živočichů, například plavuně vidlačky a kuňky obecné. Lokalita proto není místem pro volný sběr minerálů, ale pro vnímání geologicky i přírodově cenné krajiny.
Výlet mohou doplnit jezírko U kapličky, kaplička svatého Antonína, kaple svaté Barbory nebo březová alej. Kaple svaté Barbory byla požehnána v roce 2002 a připomíná patronku obce, horníků i jeskyňářů.
Pro pěší je vhodná naučná stezka od větrného mlýna přes Kolíbky a Rudické propadání k jedovnickému rybníku Olšovec. Trasa měří přibližně sedm kilometrů a má třináct informačních panelů. Druhá naučná stezka, Rudické doly, měří asi pět kilometrů a připomíná místa někdejší těžby. Její stav nemusí být všude ideální, proto se vyplatí počítat s aktuálními podmínkami v terénu.
Rudice tak dokáže nabídnout samostatný výlet i výchozí bod k Jedovnicím, Křtinám nebo dalším místům Moravského krasu. U mlýna navíc v sezoně funguje turistické informační centrum s mapami, občerstvením a zázemím. Rodiny mohou v místním informačním centru navštívit také pohádkovou kancelář Království šneka Krasíka.