Nejpozoruhodnější část radnice ve Velkém Meziříčí nemusí být při běžné procházce městem vůbec vidět. V historickém domě se dochoval klenutý mázhaus s renesančními dekorativními malbami a také zasedací místnost, jejíž dřevěný strop pochází ze zbořené hospody U Bílého anděla. Právě tyto interiéry dávají stavbě mimořádnou atmosféru a připomínají, že památky často vyprávějí nejzajímavější příběhy uvnitř svých zdí.
Dva starší domy spojila renesance
Radnice stojí v západní části náměstí a patří k dominantám historického centra Velkého Meziříčí. Její dnešní podoba vznikla v letech 1528 až 1529, kdy byly spojeny dva původně samostatné domy. Renesanční přestavba tak vytvořila reprezentativní městské sídlo, které si dodnes uchovalo původní dispoziční uspořádání.
Jednopatrová budova však nebyla ušetřena pozdějších pohrom. Po požárech v letech 1559, 1723 a 1823 následovaly další opravy a obnovy. Stavba proto není jen dokladem jedné historické etapy, ale také vrstveným svědectvím o proměnách města. Kulturní památkou je od 3. května 1958 a zároveň tvoří součást městské památkové zóny chráněné od roku 1990.
Mázhaus s renesanční výzdobou
V přízemí se nachází mázhaus, tedy velký prostor typický pro městské domy, který v minulosti sloužil mimo jiné k obchodnímu a společenskému provozu. Jeho klenby zdobí renesanční nástěnné malby s dekorativními motivy. Výzdoba byla v novější době restaurována, mimo jiné v roce 2011.
Právě klenutý prostor patří k nejcennějším částem radnice. Návštěvník zde nevnímá pouze stáří stavby, ale také způsob, jakým si renesanční měšťané představovali reprezentativní interiér. Malby přitom nejsou okázalým doplňkem přidaným až v moderní době – jsou součástí historické podoby domu a pomáhají číst jeho původní význam.
Strop, který změnil své místo
Neméně zajímavá je zasedací místnost. Její dřevěný strop pochází ze zbořené hospody U Bílého anděla a jeho vznik se přibližně datuje do roku 1440. Do radnice byl tedy přenesen historický prvek, který původně sloužil v jiné budově.
Druhotné využití stropu je pozoruhodné samo o sobě. Ukazuje, že památková péče nemusí spočívat jen v zachování stavby na původním místě. Někdy je důležité zachránit také jednotlivý prvek a umožnit mu pokračovat v příběhu jinde. V tomto případě se gotický detail stal součástí pozdějšího renesančního a městského prostředí.
Součást renesančního města
Radnice nevznikala izolovaně. Šestnácté století bylo pro Velké Meziříčí obdobím stavebního rozvoje, který připomínají také bývalý luteránský sbor a městský pivovar Obecník. Při návštěvě historického centra tak lze jednotlivé stavby vnímat jako součást širšího obrazu města, nikoli jako samostatné památky bez vzájemných souvislostí.
Dům navíc nezůstal pouhou kulisou minulosti. Dodnes slouží městské správě, nachází se v něm část městského úřadu, obřadní síň a turistické informační centrum. Historická budova tak zůstává součástí každodenního života Velkého Meziříčí.
Co vědět před návštěvou
Turistické informační centrum sídlí na adrese Radnická 29/1 přímo v budově radnice. Jeho provozní doba se během roku mění a aktuální údaje je vhodné před cestou ověřit. Samotná otevírací doba informačního centra však automaticky neznamená pravidelný vstup do všech historických prostor.
Možnost prohlédnout si mázhaus, zasedací místnost nebo obřadní síň je proto dobré předem ověřit u informačního centra či městského úřadu. Radnici lze spojit s procházkou po městské památkové zóně, například s návštěvou kostela svatého Mikuláše, městské věže, bývalého luteránského gymnázia nebo Obecníku.