Jen málokterá školní budova v českých městech působí jako skutečný renesanční palác. Bývalé luteránské gymnázium ve Velkém Meziříčí takovým místem je. Stojí v řadové zástavbě na náměstí, přímo naproti kostelu sv. Mikuláše, a už při pohledu zvenčí zaujme nárožní bosáží, sgrafitovou výzdobou a půlkruhově zaklenutými portály.
Škola, která měla posilovat víru
Myšlenka na zřízení latinského luteránského gymnázia vznikla v říjnu 1576. Na setkání ve Velkém Meziříčí o něm rozhodli luteránští šlechtici a duchovní. Nešlo přitom jen o běžnou školu. Vzdělávání mělo být nástrojem k upevnění luteránské víry a k výchově nové generace vzdělaných lidí.
Stavba vznikla na místě dvou měšťanských domů a dokončena byla už roku 1578. Za její vznik se zasloužila Alena, případně Alina Meziříčská z Lomnice. Prameny se v podobě jejího křestního jména rozcházejí, jisté však je, že za projektem stála významná místní šlechtična.
Škola přitahovala žáky z Moravy, ale také z Německa a Polska. Navštěvovali ji dokonce někteří moravští katolíci. Dobové a místní hodnocení ji označovalo za nejlepší školu na západní Moravě; toto označení je však třeba chápat jako dobové regionální hodnocení, nikoli jako doložený oficiální žebříček.
Palác uprostřed městské zástavby
Budova je pozdně renesanční patrový palác se čtyřmi křídly a uzavřeným vnitřním nádvořím. Právě arkády kolem nádvoří dodávají objektu reprezentativní charakter, který výrazně převyšuje měřítko běžných měšťanských domů v okolí.
Architektonické řešení pravděpodobně vycházelo z italské renesance. Jako možná inspirace se uvádí Palazzo Pompei ve Veroně, jisté však není ani autorství stavby. Místní souvislosti dovolují uvažovat také o italském staviteli, který působil při renesanční přestavbě velkomeziříčského zámku.
Nejvýraznějším detailem průčelí je sgrafitová bosáž, tedy výzdoba napodobující pravidelné kamenné kvádry. Dochované sgrafito se nachází především do výše prvního patra a doplňuje je armování nároží. Fasáda proto nepůsobí jako jednolitá dekorace, ale jako promyšlená kombinace plastického a plošného členění.
Od gymnázia k panskému pivovaru
Školní role budovy netrvala dlouho. V 17. století gymnázium zaniklo a už na počátku třicetileté války začal objekt sloužit hospodářským účelům. Po válce se změnil v panský pivovar, který zde podle městských materiálů fungoval přibližně tři staletí.
Takové využití se na stavbě výrazně podepsalo. Provoz pivovaru budovu poškodil a její pozdější stavební vývoj by si zasloužil podrobný průzkum. Přesto se zachovalo dost původních prvků, aby bylo možné ocenit její renesanční podobu a význam.
S historií objektu se pojí také zajímavá místní zpráva o někdejším propojení školy se zahradou za řekou Balinkou. Studenti se tam údajně dostávali vlastním mostem. Jde o historickou zajímavost doloženou místním pramenem, nikoli o součást dnešní návštěvnické trasy.
Památka, která znovu ožívá
Ve 20. století budova sloužila mimo jiné základní umělecké škole a městské knihovně. Dnes se její prostory objevují v programu kulturních akcí, přednášek a výstav. Nejde však o památku s pevně stanovenou každodenní návštěvní dobou. Interiéry se otevírají především při konkrétních programech, a před návštěvou je proto vhodné ověřit aktuální nabídku města nebo pořadatele.
Obnovy se v posledních letech dotkly například sgrafitové východní fasády, oken a dalších částí objektu. Bývalé luteránské gymnázium je kulturní památkou a v historickém centru Velkého Meziříčí představuje jednu z nejzajímavějších zastávek.
Při procházce si jej můžete prohlédnout na adrese Náměstí 11/13, Velké Meziříčí. Zvenčí stojí za pozornost hlavně sgrafitová fasáda, nárožní bosáž, portály a působivé postavení paláce naproti kostelu sv. Mikuláše. Do pěší trasy lze přidat také radnici, renesanční domy na náměstí a další památky historického centra.