Jen několik minut chůze jižně od náměstí Kašpara Šternberka se nachází místo, kde se v Radnicích potkává architektura, historie i současný veřejný život. Synagoga v ulici Na Potocích připomíná židovskou komunitu, která byla součástí dějin města. V jejím okolí se dochovala také část někdejšího židovského ghetta včetně židovských domů.
Pozdně barokní stavba v ulici Na Potocích
Radnická synagoga stojí jako samostatná kulturní památka na adrese Na Potocích 221. Jako rok její výstavby se uvádí 1781, tedy období pozdního baroka. Na první pohled nepůsobí okázale, právě v tom však spočívá její půvab. Je typickou ukázkou menší synagogy, která přirozeně zapadá do městské zástavby a zároveň si uchovává osobitý architektonický výraz.
Budova má obdélný půdorys se zaoblenými nárožími, boční přístavek a valbovou střechu. Fasádu člení lizénový systém a její pravidelný vzhled doplňují obdélná okna s půlkruhovým zaklenutím a profilovanými šambránami. Tyto detaily stojí za pozornost při prohlídce zvenčí, protože ukazují, že ani poměrně nenápadná regionální stavba nemusí být architektonicky všední.
Od náboženského centra k autodílně
Osud synagogy po zániku původní komunity nebyl jednoduchý. Po druhé světové válce se její využití změnilo a objekt sloužil jako autodílna. Taková proměna nebyla pro opuštěné sakrální stavby ničím výjimečným, zároveň však znamenala ztrátu původní funkce i riziko postupného chátrání.
Po roce 1992 prošla budova obnovou, při níž jí byla navrácena historická podoba. Dnes je evidována jako kulturní památka České republiky. Obnova tak nepřinesla pouze opravenou fasádu, ale především možnost vnímat synagogu znovu jako důležitou součást radnického příběhu. Objekt přitom není jen němým památníkem minulosti. Stal se sídlem Ekocentra Radnice a využívá se také pro přednášky, vzdělávací programy a další aktivity.
Stopy židovského osídlení v okolí
Synagoga dává největší smysl jako součást širší procházky. V okolí lze hledat dochované židovské domy, které připomínají někdejší podobu této části města. U jednotlivých domů není vhodné bez podrobnější dokumentace určovat jejich historickou funkci nebo přesné označení, celek však i tak vytváří cennou stopu po komunitě, jejíž dědictví se dochovalo v několika různých podobách.
Dalším místem spojeným s radnickou židovskou historií je židovský hřbitov, který leží přibližně 1,5 kilometru východně od náměstí. Návštěva synagogy, okolních domů a hřbitova proto může vytvořit samostatnou tematickou trasu městem. Nejde jen o jednotlivé památky, ale o možnost pochopit, jak se židovské osídlení zapisovalo do každodenního prostoru Radnic.
Příběh rabína Isaka Weisse
Radnická synagoga je spojována také s rabínem Isakem Weissem. Podle databáze židovských památek zde působil a později po emigraci do Spojených států založil významné reformní hnutí. Tento údaj dodává stavbě další rozměr: její význam nespočívá pouze v dochované architektuře, ale také v osobnostech a příbězích, které se k ní vážou.
Výlet za historií i současným životem města
U synagogy je umístěn informační panel naučné stezky Za přírodou a historií Radnicka. Radnický okruh měří podle údajů města 2,3 kilometru a může být vhodným způsobem, jak si prohlédnout synagogu i další zajímavosti v okolí. Výlet lze spojit s návštěvou náměstí Kašpara Šternberka, městského muzea a dalších památek Radnic.
Synagoga dnes nemusí být běžně přístupná jako klasický návštěvnický objekt se stálou otevírací dobou. Konkrétní možnosti prohlídky interiéru a konání akcí je proto dobré předem ověřit u města nebo provozovatele. I samotná procházka kolem budovy však stojí za to: ukazuje, jak může jedna obnovená stavba propojit paměť zaniklé komunity s ekologickými a vzdělávacími aktivitami současných Radnic.