Rašelina se na Rejvízu začala vytvářet přibližně před sedmi tisíci lety. Za tu dobu zde vzniklo rozsáhlé vrchovištní rašeliniště s odhadovaným objemem 2,5 milionu metrů krychlových rašeliny. Nejhlubší naměřené místo v rezervaci dosahuje 6,6 metru. Dnes tuto mimořádně citlivou krajinu chrání národní přírodní rezervace o rozloze téměř 329 hektarů.
Stezka vede přímo do nitra rezervace
Nejlepší způsob, jak Rejvíz poznat, představuje naučná stezka začínající u penzionu v osadě Rejvíz. K výchozímu místu lze přijet autem a využít parkoviště naproti penzionu. Trasa měří přibližně 2,5 kilometru a patří k nenáročným pěším výletům. Podle toho, zda se započítá přístupová cesta nebo návrat, se však v turistických materiálech objevuje i delší údaj kolem čtyř kilometrů.
Stezka pokračuje přes rozcestí Pod Rejvízem a místo označené jako Vstup do rezervace. Po cestě ji doprovází nejméně čtrnáct tematických zastavení. Návštěvníci se na nich dozvědí více o mokrých loukách, vzniku rašeliniště, zdejších lesích, proměnách krajiny i lidech, kteří v ní žili. Hlavní část trasy vede po dřevěném povalovém chodníku, takže není nutné vstupovat přímo do podmáčeného terénu.
Velké mechové jezírko uprostřed mechů a rašelinných lesů
Cílem stezky je Velké mechové jezírko, jedno ze dvou rašelinných jader Rejvízu. Vodní hladina se objevuje mezi rašelinnými smrčinami a blatkovými bory, které vytvářejí odlišný svět od běžného horského lesa. Právě pomalost zdejšího prostředí je jedním z nejsilnějších zážitků: voda, rašeliník a rostlinné zbytky se po staletí ukládají do vrstev, zatímco krajina postupně mění svou podobu.
Druhé, Malé mechové jezírko, leží ve východní části rezervace a postupně zarůstá. Veřejnosti není přístupné. Omezení není samoúčelné – zdejší mokřadní biotopy snadno poškodí sešlap i opakované vyrušování. Návštěvníci by proto měli zůstat na vyznačené trase a respektovat, že nejcennější části rezervace se poznávají z chodníku, nikoli z bezprostřední blízkosti.
Rostliny, které jinde jen tak neuvidíte
Rejvíz je zajímavý také pro milovníky botaniky. V mokřadním prostředí zde rostou například rojovník bahenní, kyhanka sivolistá nebo několik druhů prstnatců. Pozornost si zaslouží i drobná rosnatka okrouhlolistá, masožravá rostlina, která si nedostatek živin v rašelinné půdě pomáhá doplňovat lapáním drobného hmyzu.
Rezervace chrání pestrou mozaiku rašelinných smrčin, blatkových borů, rašelinných březin a přechodových rašelinišť. Výjimečnost místa posiluje také skutečnost, že zde není doložena historická těžba rašeliny. Území se tak dochovalo v podobě, která umožňuje sledovat přirozený vývoj rašeliniště i bezprostřední vazby mezi vodou, půdou a rostlinami.
Výlet lze spojit s návštěvou historického Rejvízu
Rašeliniště není jediným důvodem, proč se do této části Jeseníků vydat. Samotný Rejvíz je historická horská osada s dochovanou lidovou architekturou. Její území je vedeno jako vesnická památková zóna a administrativně náleží ke Zlatým Horám v Olomouckém kraji. Před nebo po výletu k jezírku tak lze věnovat čas i procházce mezi zdejšími stavbami a vnímat, jak se přírodní a kulturní podoba krajiny doplňují.
Od Velkého mechového jezírka je možné pokračovat po modré turistické trase směrem na Jeseník, případně se vrátit stejnou cestou do osady. Na dřevěném chodníku může být po dešti kluzko, proto se hodí pevná obuv a počítat je třeba také s proměnlivým horským počasím. U vstupu do rezervace se vybírá příspěvek na údržbu stezky; jeho aktuální výši je vhodné ověřit před návštěvou.
Rejvíz ukazuje, že i nenáročný výlet může vést do krajiny s hlubokým příběhem. Stačí zpomalit, sledovat rašeliníky u chodníku a uvědomit si, že zdejší jezírka i lesy vznikaly v měřítku tisíců let.