Husité nemuseli hrad Říčany dobývat útokem. V listopadu 1420 jej po necelých čtrnácti dnech přiměli ke kapitulaci především tím, že odřízli zásobovací cesty a posádku vyhladověli. Za hradbami tehdy hájil své sídlo katolický šlechtic Diviš z Říčan, odpůrce husitů a přívrženec krále Zikmunda.
Dnes z někdejší pevnosti zůstává především torzo paláce, nároží věže, studna a terénní stopy opevnění. Přesto patří zřícenina k nejzajímavějším historickým místům města. Nejde jen o romantickou kulisu uprostřed Říčan, ale o mimořádně cenný doklad toho, jak vypadalo rané šlechtické hradní sídlo ve druhé polovině 13. století.
Hrad mezi rybníky
Říčanský hrad vznikl patrně mezi lety 1260 a 1270 na široké ostrožně nad Říčanským potokem. Přirozeně chráněné místo leželo původně mezi Mlýnským rybníkem a dnes již zaniklým Lázeňským rybníkem. Záměr byl praktický: hradní jádro chránil příkop a okolní vodní systém ztěžoval přístup z dalších stran.
Stavebníka nelze určit s úplnou jistotou. Vznik hradu souvisel s rodem pánů ze Všechrom, kteří se později označovali jako páni z Říčan. Za pravděpodobné zakladatele bývají považováni Ondřej nebo Petr ze Všechrom. První spolehlivá písemná zmínka vztahující se k Říčanům pochází z roku 1289, kdy je uveden Ondřej „z Říčan“, pravděpodobně totožný s Ondřejem ze Všechrom.
Výjimečná stavba posledních Přemyslovců
Hrad patří mezi významné ukázky české hradní architektury doby posledních Přemyslovců. Jeho koncepce vycházela z pokročilého sasko-hesenského typu: obranná a obytná věž se napojovala na hradbu a doplňoval ji palác. Říčany jsou pozoruhodné také čtverhranným donjonem, tedy hlavní věží, obvodovou zástavbou a kvalitně provedenými architektonickými články, které mohly vzniknout pod vlivem královské stavební hutě.
Původní hrad měl přibližně oválný půdorys. Jádru vévodil čtverhranný donjon a dvoupatrový palác. Zdi věže dosahovaly podle popisů síly asi 2,7 metru, palácové zdivo mělo přibližně 1,8 metru. Nejlépe se dochovalo palácové průčelí do nádvoří a jedna příčná zeď, která stojí prakticky v původní výšce. Na místě lze spatřit také části okenních ostění, zbytky omítek a fragment koutového krbu. Nejvyšší patro paláce mohlo obsahovat velký reprezentační sál s křížovou klenbou; jde však o pravděpodobnou rekonstrukci, nikoli jistě doložený obraz interiéru.
Uprostřed nádvoří se zachovala studna hluboká přibližně 22 metrů. V pozdější době byla doplněna dřevěnými prvky a upravena jako pumpa. I tento zdánlivě nenápadný prvek připomíná, jak důležité bylo pro dlouhodobou obranu hradu vlastní zásobování vodou.
Od husitského obléhání k zániku
Po kapitulaci v roce 1420 byl Diviš z Říčan s rodinou a posádkou zajat. Hrad obsadila husitská posádka a až do roku 1485 zůstal v majetku pražanů. Páni z Říčan se na své původní sídlo už nevrátili. Za Trčků z Lípy, kteří panství drželi v letech 1485 až 1544, ztratil hrad rezidenční význam. Roku 1544 je už výslovně uváděn jako pustý.
Postupně se proměnil ve zdroj stavebního kamene. Místní obyvatelé rozebírali zdivo a odtěžili také část břidlicové ostrožny. Právě místní starohorní břidlice, vzniklá před více než 500 miliony lety, je přitom jedním z pozoruhodných přírodních rysů místa.
Poklad a archeologické stopy
Význam lokality potvrzuje i archeologie. Při výzkumu v roce 2000 bylo v osmi sondách nalezeno více než šest tisíc předmětů, mimo jiné keramika, kosti, kachle, železné výrobky, sklo a porcelán. Muzeum Říčany uchovává také gotické klíče, hroty šípů, ostruhy, část středověkého tesáku, kamenné dělové koule a zbytky klenebních žeber.
S neklidnou dobou kolem husitských válek souvisí také takzvaný Říčanský poklad. Tvoří jej 348 stříbrných pražských grošů Václava IV. a Karla IV., přičemž jeden kus se později ukázal jako padělek. Poklad byl pravděpodobně ukryt kolem roku 1419 v gotickém sklepě na říčanském náměstí. Majitel si jej už nevyzvedl. Sklep byl objeven až na počátku 90. let 20. století při řešení průsaku vody a v roce 2018 nálezce Martin Škába soubor daroval státu. Aktuální místo, kde je poklad možné spatřit, je vhodné před návštěvou ověřit u muzea.
Krátká procházka s respektem k ruinám
Zřícenina je součástí volně přístupné archeologické lokality a leží nedaleko historického centra, v okolí ulic Na Hradě a Kolovratská. Návštěvu lze spojit s Masarykovým náměstím, kostelem sv. Petra a Pavla, Mlýnským rybníkem nebo Geoparkem Říčany. Areál a hradní zahrada mohou podle aktuálního režimu sloužit také kulturním akcím či svatebním obřadům.
Na místě je třeba počítat s nerovným terénem a s tím, že nejde o klasický hrad s dochovanými interiéry a pravidelnou prohlídkovou trasou. Zvláštní opatrnost je namístě na jižní straně paláce, kde hrozí sesouvání zeminy a zvětrávání skalního podloží. K hraně srázu proto není bezpečné se přibližovat. Největší odměnou je zde právě střídmý zážitek z prostoru: mezi zbytky zdí si lze představit pevnost, která kdysi střežila cestu i své obyvatele, ale nakonec podlehla nikoli kamenným hradbám, nýbrž nedostatku jídla.