V lese u Rounku se středověké hornictví neukazuje jako dlouhá štola ani jako upravená muzejní expozice. Připomínají je hlavně prohlubně v terénu a čtvercová šachtice vysekaná do skály. Kutiště leží v katastrálním území Rounku, které náleží obci Vyskytná nad Jihlavou, a patří k hornickým lokalitám jihlavského rudního revíru.
Stopy, které zůstaly v lese
Pro návštěvníka může být první dojem nenápadný: místo výrazných staveb se před ním otevírá lesní terén narušený starými zásahy. Právě soustava jam je hlavním svědectvím o tom, že se zde hledala a dobývala ruda. V krajině mohou být patrné také okrajové haldy, tedy navršený materiál vytěžený při práci. Čtvercová šachtice vysekaná do skály patří k nejvýraznějším pozůstatkům lokality.
Podobné útvary pomáhají představit si, jak hornická činnost proměňovala krajinu. Jednotlivé jámy nejsou samy o sobě úplným příběhem dolování; smysl získávají jako součást širšího souboru stop. Při procházce je proto dobré vnímat nejen jednotlivé prohlubně, ale i jejich rozmístění v okolním terénu.
Stříbro v širším jihlavském revíru
Rounek souvisí s těžbou ve 13. a 14. století. V jihlavském rudním revíru se dobývaly polymetalické sulfidické rudy, tedy rudy obsahující více kovů. Vedle stříbra v nich bylo také olovo. Kutiště tak připomíná, že středověké hornictví na Vysočině nebylo zaměřeno jen na jedinou surovinu a že zdejší krajina byla součástí rozsáhlejšího těžebního a zpracovatelského zázemí.
V regionu se dochovaly i další stopy hornické činnosti, například štoly nebo vodohospodářská díla spojená s provozem dolů. Rounek je zajímavý právě tím, že jeho pozůstatky lze pozorovat přímo v terénu, uprostřed lesní krajiny. Nejde přitom o běžně zpřístupněný podzemní důl, ale o povrchovou lokalitu s důlními relikty.
Kolik jam tu vlastně je?
Popisy lokality se v uváděném rozsahu liší. Jeden z nich hovoří přibližně o 17 jamách a délce 135 metrů, jiný uvádí kolem 40 jam a délku kutiště či vrchu asi 400 metrů. Tato čísla proto nelze bez dalšího ověření sloučit do jediného přesného údaje. Rozdíl může souviset s tím, jak jednotlivé popisy vymezují samotné kutiště a které terénní útvary do něj započítávají.
Také údaje na informační tabuli popisují rozměry důlních útvarů v rozmezí přibližně 1,5 až 8 metrů; nejde však o důvod chápat místo jako bezpečně přístupnou šachtu. Otvory a jámy jsou pozůstatky staré těžby, nikoli návštěvnická atrakce určená ke vstupu. Držte se bezpečného odstupu a nevstupujte do nezajištěných otvorů.
Výlet z Rantířova
Kutiště lze spojit s procházkou od železniční stanice v Rantířově. Popsaná trasa vede po zelené značce k bývalé hájence a odtud přibližně 700 metrů lesem k hornickým pozůstatkům. Pokračovat lze ke kapli sv. Antonína. Celý výletní okruh má podle dostupného popisu asi 7 kilometrů, trvá přibližně dvě a půl hodiny a překonává převýšení kolem 157 metrů. Tyto údaje se vztahují na celý výlet, ne pouze na cestu ke kutišti.
Přístup k lokalitě vede přírodním terénem, takže se hodí obuv do lesa. Značení i průchodnost cest se mohou měnit; před cestou je rozumné ověřit aktuální stav. Na místě se podle popisu nacházejí informační panely a odpočívka. Rounek tak nabízí klidnou zastávku, při níž se spojí lesní procházka s pohledem na stopy po středověké těžbě v kraji kolem Jihlavy.