Na nenápadném kostele v Rovné upoutají pozornost dvě věci, které se obvykle nesetkávají tak blízko sebe: středověké malby v interiéru a kamenné zvířecí reliéfy na vnějších zdech. Kostel sv. Jakuba Většího patří k mimořádně zachovaným románským památkám Posázaví. Není to však jen samostatná historická stavba – stojí v místě, kde kdysi bývala středověká osada.
Románská stavba s několika datacemi
Kostel si uchoval podobu, která připomíná jeho románský původ, včetně apsidy a západní věže. Přesné datování stavby ale není jednotné. Místní okrašlovací spolek uvádí vznik před rokem 1150, zatímco archeologický záznam Národního památkového ústavu řadí kostel do poslední čtvrtiny 12. století. Proto je lepší nevázat jeho příběh na jediné přesné datum.
Podobně je třeba rozlišovat stáří jednotlivých uměleckých prvků. Odborný přehled řadí nástěnné malby do první poloviny 12. století. Jeden z reliéfů bývá spojován přibližně s rokem 1182, ale i toto datování je nejisté. Právě rozdílné vrstvy ukazují, že kostel se utvářel v čase a jeho výzdoba nemusela vzniknout najednou.
Malby s Kristem i příběhy světců
Středověké nástěnné malby byly v kostele objeveny v roce 1944. Jejich náměty zahrnují Maiestas Domini, tedy Krista ve slavnostním zobrazení, apoštoly a výjevy ze života sv. Jakuba a sv. Mikuláše. Malby tak nejsou jen dekorací: přinášejí obrazový příběh spojený s vírou i se světci, kterým byl kostel zasvěcen.
V podkruchtí může být zobrazen také sv. Prokop. Jeho identifikace je však pouze předpokládaná, nikoli jistá. Při prohlídce tak stojí za to vnímat nejen to, co je na malbách rozpoznatelné, ale i to, že některé výklady zůstávají otevřené.
Zvířata na kameni
Výzdoba nekončí uvnitř. Na vnějším plášti kostela jsou kamenné reliéfy se zvířecími motivy. Společně s malbami vytvářejí neobvyklý celek: návštěvník může sledovat středověké umění jak v prostoru kostela, tak přímo na jeho fasádě. Reliéfy navíc připomínají, že románská stavba nebyla pouhým strohým místem bohoslužeb – její kamenné detaily nesly vlastní výtvarnou podobu.
V krajině zaniklé osady
Rovná náleží ke Stříbrné Skalici ve Středočeském kraji. Okolí kostela souvisí se zaniklou středověkou osadou a archeologické nálezy zahrnují kostel, sídliště i pohřebiště. Nedaleko kostela lze podle památkových podkladů předpokládat také dvorec. Stavba tak pomáhá představit si někdejší osídlení, i když jeho další části už nejsou na první pohled patrné.
Interiér není běžně volně přístupný, a kdo chce malby spatřit, měl by si prohlídku předem domluvit. Místní spolek doporučuje ozvat se alespoň čtrnáct dní předem; aktuální možnosti a kontakty je vhodné ověřit před cestou. Kostel lze zařadit do pěšího výletu ze Sázavy, případně se k němu vydat autem nebo na kole. I při návštěvě bez vstupu dovnitř stojí za chvíli pozornosti jeho románská silueta a reliéfy na kamenných zdech.