Jen máloco dnes na první pohled prozradí, že nad východním okrajem Holanského rybníka kdysi stávalo významné panské sídlo. Zaniklý Rybnov, označovaný také jako tvrz nebo hradní tvrz, se dochoval hlavně v podobě terénních stop. Právě v tom ale spočívá jeho kouzlo: návštěvník zde neobjeví upravený hradní areál s věží, ale krajinu, v níž je třeba minulost trochu hledat.
Centrum vartenberského panství
Rybnov pravděpodobně vznikl v letech 1437 až 1438. První písemná zmínka pochází z roku 1440, kdy se objevuje označení nové tvrze Rybnow. Za zakladatele je považován Zikmund z Vartenberka a sídlo se stalo správním centrem zdejší části vartenberského panství.
Opevněné sídlo zde nebylo náhodou. Stálo na pískovcové plošině nad rybníkem a v krajině, kde se postupně rozvíjela soustava vodních děl. Vznik Holanského rybníka se ostatně dává do souvislosti právě s tvrzí Rybnov a klade se přibližně do stejného období. Historie hradu tak není oddělená od okolní krajiny – souvisí s hospodařením, správou panství i využíváním vody.
Rybnov byl obýván přibližně do poloviny 16. století. Poté se centrum panství přesunulo na Nový zámek v Zahrádkách. Je možné, že starší sídlo ještě určitou dobu sloužilo správním účelům, přesný okamžik jeho definitivního zániku však znám není. Úvahy o zániku v době třicetileté války zůstávají pouze jednou z odborných možností.
Příkop, skály a most z roku 1801
Dnešní návštěvník musí počítat s tím, že Rybnov patří k téměř zaniklým památkám. Z původní stavby se zachovaly především pískovcová plošina, skalní stěny a mohutný příkop vytesaný ve skále. Na jeho vnitřní straně lze místy rozpoznat zbytky někdejší hradby. Nejde tedy o místo, kde by se dochovaly obytné paláce nebo výrazná věž, ale o archeologickou lokalitu čitelnou hlavně z reliéfu terénu.
Podoba areálu byla navíc v novověku pozměněna. Příkop byl později prohlouben a využit jako odtokový kanál. Přes umělou průrvu, která souvisela s výpustí rybníka, vede kamenný přístupový most z roku 1801. Tento detail dobře ukazuje, jak se původně obranný prostor v průběhu času přizpůsoboval praktickým potřebám rybničního hospodářství.
Označení hradu a tvrze se u Rybnova střídá. Zatímco některé podklady hovoří o zaniklém hradu, památkové materiály používají označení tvrz. V obou případech jde o pozůstatky středověkého opevněného panského sídla, jehož hlavní hodnotou dnes není množství zachovaného zdiva, ale historický kontext a čitelné stopy v krajině.
Výlet podél Holanských rybníků
Rybnov leží u červeně značené turistické trasy, která vede z Holan směrem k Milčanskému rybníku. Pokračovat lze přes Vítkovec, Ovčí Můstek, Hrázský a Dolanský rybník dále ke Stvolínkám a Ronovu. Zřícenina se tak přirozeně stává jednou ze zastávek delšího putování, nikoli izolovaným cílem na několik minut.
Při cestě je možné vnímat proměnlivou krajinu pískovcových skal, vodních ploch a místní lidové architektury. Holanský rybník má podle údajů městyse rozlohu přibližně 25 hektarů. Slouží především k chovu a lovu ryb a jeho břehy nejsou ideální ke koupání, mimo jiné kvůli bahnitým okrajům.
Co čekat při návštěvě
Nejvhodnější je vyrazit z Holan po značené trase směrem k místní části Rybnov a k hrázi Holanského rybníka. Lokalita nemá jednoznačnou poštovní adresu ani podobu klasického návštěvnického areálu, proto je při plánování cesty praktičtější orientovat se podle názvu Rybnov a mapového bodu v okolí hráze.
Na místě se vyplatí zpomalit a sledovat především terén: hranu pískovcové plošiny, skalní stěny, příkop a drobné zbytky zdiva. Rybnov není památkou pro rychlé odškrtnutí, ale pro návštěvníky, které baví číst historii z krajiny. Odměnou je klidné místo u vody a připomínka sídla, které kdysi stálo v centru zdejšího panství, zatímco dnes po něm zůstává jen velmi nenápadná, ale pozoruhodná stopa.