Na první pohled působí kostel Všech svatých ve Stvolínkách jako klidná venkovská stavba v sousedství zámku. Při bližším pohledu se však ukáže jako stavební kronika obce. Jeho dnešní podoba vznikala po několik staletí a ukrývá stopy různých období – od nejstarších gotických konstrukcí přes renesanční přístavbu věže až po velkou klasicistní či empírovou přestavbu z roku 1811.
Středověké kořeny a věž z doby Kurzbachů
Kostel je ve Stvolínkách písemně připomínán už ve 14. století. Přesný vznik dochované lodi ale není jistý. Odborný průzkum ji nejspíše řadí do 15. století, zatímco možnost ještě staršího kostela na tomto místě zůstává pouze hypotézou. Jisté je, že původní jednolodní stavba měla mohutné zdivo, přibližně 20 metrů dlouhou a 13,6 metru širokou loď a plochý strop.
Hranolová věž byla k lodi připojena později. Dřevo použité v její konstrukci bylo podle dendrochronologického rozboru pokáceno v létě 1567, tedy v době, kdy byly Stvolínky spojeny s rodem Kurzbachů z Trachenbergu. Věž měla původně nejméně pět podlaží. Nejvyšší část s dřevěným ochozem pravděpodobně přibyla až při úpravách v 19. století. Ochoz byl později odstraněn a nahrazen zděnou konstrukcí.
Kaple svaté Anny a proměna v roce 1811
Další výraznou vrstvu představuje kaple sv. Anny, vybudovaná roku 1770 v prostoru mezi věží a lodí. Podle farní kroniky byla požehnána 26. července téhož roku. O čtyři desetiletí později prošel kostel zásadní proměnou, která výrazně ovlivnila jeho dnešní vzhled.
V roce 1811 vznikl nový, prodloužený presbytář s klenbou. Kvůli vlhkému podloží spočívají jeho základy na dřevěném roštu. Přestavba změnila také okna a dveře, odstranila starší renesanční emporu a nahradila ji vyšší třístrannou konstrukcí. Přibyla patrová sakristie s oratoří. Práce vedl stavitel Jacob Brosek ze Zahořan u Litoměřic a nový kostel byl vysvěcen 1. listopadu 1811, na svátek Všech svatých.
Označení empírový kostel se u Stvolínek používá poměrně často, přesnější je ale mluvit o rozsáhlé klasicistní přestavbě s pozdně barokními a klasicistními prvky. V roce 1883 následovala úprava věže, nové omítky a žlutý nátěr. Interiér se dočkal obnovy roku 1894. Tehdy vznikla ornamentální výmalba presbytáře a pravděpodobně také malba stropu napodobující kazetování. Oltářní retabula vytvořila sychrovská dílna bratří Bušků.
Náhrobníky a nejistý příběh hrobky
Nejcennější připomínkou někdejších majitelů panství jsou renesanční náhrobníky osazené na vnější stěně kostela směrem k návsi. Znázorňují příslušníky rodů, které byly se Stvolínkami spojeny v 16. století. Památková dokumentace uvádí Anežku z Helfensteinu z roku 1550, Annu z Kurzbachu z roku 1576, Jindřicha z Kurzbachu z roku 1590 a také dětský náhrobek z roku 1591.
Po přestavbě roku 1811 byly některé renesanční náhrobníky vyzvednuty z kostela a zazděny do vnější zdi sakristie. Právě proto se dnes vyplatí obejít stavbu i zvenčí – významné historické detaily nejsou soustředěné pouze v interiéru.
S kostelem souvisí také příběh hrobky. Nejpozději v 16. století se v něm nacházel pohřební prostor a zpráva z roku 1769 popisuje prohlídku dvou měděných rakví pod oltářem Jezulátka. Jedna měla patřit Jindřichovi II. Kurzbachovi z Trachenbergu, který zemřel roku 1590, druhá mohla náležet jeho manželce Evě z Vartenberka. Přesné umístění hrobky však není dnes spolehlivě potvrzené a její případný stav by mohl objasnit až archeologický průzkum.
Kostel a zámek jako jeden celek
Stvolínský kostel nelze vnímat odděleně od nedalekého zámku. Obě stavby připomínají dobu, kdy obec představovala správní a majetkové centrum panství. V roce 1647 koupil Stvolínky kardinál Arnošt z Harrachu a o několik let později je věnoval nově založenému litoměřickému biskupství. Zámek se poté stal letní rezidencí litoměřických biskupů.
Samotný kostel je kulturní památkou, jeho stav ale v minulosti nebyl příznivý. V 90. letech chátral a byl vyrabován, přičemž zmizela část pevného vybavení včetně dlažby, pískovcového ostění a zábradlí empory. Od roku 2004 probíhaly záchranné práce na střeše, krovu, věži a kapli sv. Anny. Interiér zůstává dochován jen fragmentárně a historická výmalba je místy skryta pod mladšími nátěry.
Nová budoucnost památky?
V roce 2025 bylo oznámeno, že Litoměřické biskupství připravuje bezúplatný převod kostela na obec Stvolínky. Důvodem je náročná údržba a nedostatek prostředků na další opravy. Obec uvažuje o využití stavby jako místa pro setkávání a komunitního centra. Záměr má zároveň zachovat možnost konání bohoslužeb.
Pro návštěvníka je kostel zajímavý především zvenčí, při procházce kolem zámku a historickým jádrem obce. Pravidelný turistický vstup do interiéru ani návštěvní doba nejsou spolehlivě potvrzené, proto je vhodné ověřit aktuální možnosti u obce nebo farnosti. I bez vstupu dovnitř však stavba nabídne pozoruhodné svědectví o proměnách Stvolínek, jejich šlechtických majitelích i o složité cestě venkovské památky k nové životní roli.