Jen málokteré menší město dokáže na jednom výletě spojit raně středověké dějiny, lázeňskou minulost a rekreační krajinu po těžbě písku. Sadská v okrese Nymburk k nim patří. Z jejího historického středu se dá pokračovat k jezeru Sadská, kterému se v turistickém kontextu říká také Vodrážka, a dál do lesů Kerska.
Od knížecího dvorce ke kostelu svatého Apolináře
Nejstarší dochovaná zmínka o Sadské pochází z roku 993. Největší význam měla obec v 11. až 13. století, kdy se na sadském návrší vytvořilo významné církevní a správní centrum. Stála zde kapitula svatého Apolináře, církevní škola i knížecí dvorec s opevněním.
Dnešní dominantou města je kostel svatého Apolináře. Jeho předchůdce měl podle místních historických materiálů založit kníže Bořivoj II. v roce 1118. Kostel později vyhořel během husitských válek, byl opraven a v letech 1737 až 1738 přestavěn do podoby, která určuje siluetu Sadské dodnes. Prohlídku města je vhodné začít na Palackého náměstí, odkud vede také okružní naučná stezka Po stopách našich předků.
Sadská byla povýšena na městečko v roce 1562 a na město za vlády Josefa II. roku 1784. Naučná stezka připomíná nejen historické počátky, ale také vývoj lázní, vodní hospodářství a proměny krajiny v okolí.
Po stopách lázní a léčivých pramenů
Lázeňská historie Sadské se začala výrazněji psát v 18. století. Staré lázně vznikaly kolem roku 1740 u dnešní Poděbradské ulice. Z někdejšího areálu zůstala kaple Panny Marie Bolestné, která připomíná dobu, kdy do města mířili lidé za léčivými účinky místních pramenů.
Další lázně vznikly v lokalitě Bory v roce 1882. Využíval se zde železitý pramen a léčily se například železité koupele nebo vyhřívání v písku. Areál měl několik budov a malou kolonádu, modernizovaná podoba byla dokončena v roce 1911. Lázeňský provoz však ve druhé polovině 20. století zanikl.
Dnes není bývalý lázeňský areál v Borech běžně přístupný veřejnosti. Funguje v něm školící středisko Policie České republiky, takže nejde o místo, kde by návštěvník očekával klasickou prohlídku historických lázeňských budov. Připomínkou lázeňské tradice je také pramen Sadka, navrtaný v roce 1934, který podle místních informací dodnes vyvěrá v Prokopově ulici.
Jezero Sadská vzniklo po těžbě písku
Z historického centra se výlet může přesunout k vodě. Jezero Sadská vzniklo v bývalé pískovně, kde těžba začala v roce 1972. Dobývací prostor se později rozšířil a těžba štěrkopísku skončila v roce 1992. Z průmyslově využívaného území se postupně stala rekreační krajina s písčitými i travnatými plážemi, místy ve stínu stromů a pozvolným vstupem do vody.
Název Vodrážka se používá hlavně pro jednu z částí jezera a přilehlou chatovou oblast. U vody se nachází také restaurace Rybářka a v sezoně bývá k dispozici občerstvení. Jezero není oficiálně provozováno jako koupaliště, přesto je oblíbeným místem ke koupání. Aktuální kvalitu vody je proto rozumné před cestou ověřit. Stanování a táboření u jezera povoleno není; případné rybaření vyžaduje příslušná povolení.
Staré Labe a lesy Kerska
V bezprostřední blízkosti jezera leží slepé rameno Labe známé jako Staré Labe. Na první pohled může působit nenápadně, jde však o ekologicky cenné území s mokřadními společenstvy a výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. Je registrováno a chráněno jako významný krajinný prvek, proto je namístě pohybovat se ohleduplně a respektovat okolní přírodu.
Další pokračování výletu nabízí přírodní park Kersko–Bory. Rozsáhlé lesy, turistické trasy a cyklostezky jsou ideální pro ty, kteří chtějí městskou prohlídku doplnit delší procházkou nebo vyjížďkou. Sadská tak může být nejen cílem, ale i praktickým výchozím bodem pro poznávání širší polabské krajiny.
Začít lze na Palackého náměstí a projít okruh Po stopách našich předků, poté pokračovat k prameni, jezeru a Starému Labi. Kdo přijede na delší výlet, může si trasu rozšířit směrem ke Kersku. Do Sadské se dá podle místních informací dostat vlakem i autobusem, mimo jiné ve směru na Prahu, Nymburk a Kolín.