Rovné pískovcové stěny ve Škrovádu nevytvořila jen příroda. Jejich pravidelný vzhled připomíná dobu, kdy se zde kámen dobýval ručně a k oddělování bloků se používaly velké rámové pily. Dnes jsou bývalé lomy místem pro lezení, krátké výlety i klidné pozorování proměněné průmyslové krajiny.
Škrovád je místní část Slatiňan v Pardubickém kraji a leží v údolí řeky Chrudimky. Zdejší pískovec pochází z křídového období. Těžba je v oblasti doložena už od 16. století, přičemž od poloviny 18. do poloviny 20. století zde fungovalo až deset lomů. Kámen měl praktické využití ve stavitelství i při hrubých kamenických pracích.
Kámen, který se dostal až do Chrudimi
Škrovádský pískovec nezůstal pouze v okolí lomů. Používal se například při stavbě částí chrudimských městských hradeb a z velké části je z něj také arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Při procházce mezi skalami tak lze vnímat nejen geologii místa, ale i začátek příběhu kamene, který pokračoval ve městech a stavbách v okolí.
Na některých stěnách jsou dodnes patrné rovné řezy a další stopy po opracování. Právě ty dávají skalám charakteristický vzhled. Bývalý lom zde nepůsobí jako opuštěná jizva v krajině, ale jako prostor, kde se lidská práce postupně propojila s přírodou a rekreačním využitím.
Lezecká oblast s dlouhou tradicí
Škrovád patří k vyhledávaným cvičným terénům na pevném českém pískovci. Podle aktuální evidence Českého horolezeckého svazu se zde nacházejí stěny vysoké přibližně čtyři až patnáct metrů a oblast nabízí bouldering i lezení s lanem. Databáze eviduje celkem 291 cest, z toho 284 v sektoru Centrální lom. Starší turistické materiály někdy uvádějí zhruba 500 cest, což může souviset s odlišným vymezením celé oblasti nebo s vývojem evidence.
Centrální lom se dělí na několik sektorů, mezi nimiž jsou například Kazatelny, U sokolíků, Římsy, Centrál, Sarajevo, Pater-noster nebo Mučírna. Lezecká historie místa sahá nejméně do období kolem roku 1960 a u některých cest jsou zaznamenány prvovýstupy z 60. a 70. let.
Lezení je možné pouze se souhlasem vlastníků pozemků a je nutné respektovat aktuální pravidla oblasti. Jištění tvoří kruhy, skoby, borháky a nýty, přičemž charakter terénu vyžaduje pískovcový způsob jištění a hodí se mít s sebou smyčky. Magnézium je zde tolerováno, mělo by se však používat střídmě a především v náročnějších cestách. Kdo se na skálu nechystá, může si lezení prohlédnout z bezpečné vzdálenosti, aniž by vstupoval pod stěny nebo do míst, kde se pohybují lezci.
Podél Chrudimky k mlýnu Skály
Výlet nemusí končit u lomů. Škrovádem vede modře značená trasa podél Chrudimky směrem ke Svídnici a k přehradě Práčov. Jde o příjemnou možnost, jak návštěvu skal spojit s nenáročnou procházkou v údolí. Řeka, lesní úseky a skalní stěny vytvářejí trasu, která je zajímavá i pro ty, kdo přijeli především za krajinou, nikoli za sportem.
Jedním z hlavních cílů je mlýn Skály se stejnojmenným rybníkem. Historická stavba představuje výraznou dominantu údolí a její okolí doplňuje malá vodní elektrárna. Od lomu k mlýnu lze vyrazit na kratší procházku, případně pokračovat dále proti proudu Chrudimky. Výlet tak může mít podobu krátkého okruhu v okolí Škrovádu, ale také delšího putování směrem ke Svídnici a Práčovu.
Prakticky před návštěvou
K lomům se přijíždí od okraje Slatiňan po odbočení ze silnice ve směru od Chrudimi. U malého kruhového prostranství bývá možné zaparkovat, konkrétní situaci je však potřeba ověřit na místě a řídit se dopravním značením. Samotné skály jsou přístupné pěšky.
Škrovád se hodí pro návštěvu v několika podobách: jako krátká zastávka u skal, lezecký výjezd nebo výlet podél Chrudimky s pokračováním k mlýnu Skály. Největší kouzlo má v tom, že na malém prostoru ukazuje několik vrstev regionální historie najednou – křídový pískovec, ruční práci kameníků, sportovní tradici i klidnou krajinu řeky.