Co se stane, když se slon objeví v panelákovém bytě? V inscenaci Moje kopyta rozryla už zem nejde jen o bizarní scénu, ale o doslovně zhmotněný problém, který všichni vidí a přesto se mu snaží vyhnout. Autorský projekt režisérky Elišky Balog v Divadle Husa na provázku propojuje ekologická témata s otázkami jinakosti, péče a společenských norem.
Slon jako problém uprostřed místnosti
Ústřední situace vychází z ustáleného rčení o „slonu v místnosti“ – tedy o něčem zjevném, o čem se však nemluví. Na jevišti se tato metafora mění v konkrétní přítomnost. Slon v bytě narušuje lidský komfort a odhaluje hranice prostoru, který si člověk přivlastnil jako bezpečný a pod kontrolou.
Inscenace se přitom vyhýbá jednoduchému obrazu přírody jako idylického místa mimo civilizaci. Příroda se objevuje jako něco, co lidé osedlávají, uzavírají do vlastních představ a vytěsňují z běžného života. Zvířata nejsou pouze dekorací nebo symbolem, ale připomínkou bytostí, s nimiž společný prostor sdílíme, aniž bychom jejich přítomnost skutečně přijímali.
Od ekologické krize k neurodivergenci
Jednou z pozoruhodných rovin představení je spojení environmentálního tématu se zkušeností lidí na autistickém spektru a s obecnější otázkou neurodivergence. Inscenace zkoumá, proč společnost některé projevy, potřeby a způsoby vnímání označuje za odchylku nebo chybu, kterou je třeba napravit.
Podobně jako zvíře, které nezapadá do lidského prostředí, může být i člověk s odlišným vnímáním světa odsunut na okraj. Nejde však o přímé ztotožnění těchto zkušeností, spíše o hledání společného mechanismu: o tlak přizpůsobit vše, co vybočuje, zavedeným pravidlům. Právě v tomto propojení spočívá tematická odvaha inscenace, která může být pro část publika také náročná.
Sklepní prostor plný obrazů
Režie Elišky Balog a dramaturgie Jakuba Molnára staví na výrazné audiovizuální složce. Vedle slona se v inscenaci objevují také motivy pavouků, mušek a roztočů. Tyto drobné organismy připomínají měřítko, na které v každodenním životě často zapomínáme: svět se neodehrává jen kolem člověka a podle jeho potřeb.
Účinkují Tereza Maxmilián Marečková, Dušan Hřebíček a hostující Eva Marie Růžena. Součástí původní koncepce je také kočka Emilka Říhová. V aktuální podobě představení se kvůli kouři v prostoru fyzicky neúčastní a její přítomnost nahrazují předtočené záběry. Podoba jednotlivých scén se však může při dalších reprízách proměnit.
Malá sklepní scéna provázek.sklep, která má kapacitu přibližně 65 míst, dává experimentálnímu tvaru komorní rámec. Diváci se ocitají blízko dění a nemohou se snadno schovat za odstup velkého jeviště. Premiéra se uskutečnila 27. února 2026 a inscenace se objevila také v programu festivalu Divadelní svět Brno.
Praktické informace pro návštěvu
Nejbližší sledovaný termín je ve čtvrtek 12. listopadu 2026 od 19 hodin. Představení se koná ve sklepní scéně Divadla Husa na provázku v historickém areálu na adrese Zelný trh 9 v Brně. Trvá přibližně 75 minut a hraje se bez přestávky.
Jde o titul pro návštěvníky, kteří od současného divadla očekávají víc než příběh s jednoznačným výkladem. Moje kopyta rozryla už zem nabízí spíše sérii obrazů, asociací a zneklidňujících otázek: komu patří prostor, co všechno jsme vytěsnili a kdo rozhoduje o tom, co je ještě přijatelné. Aktuální dostupnost vstupenek a cenu je vhodné před návštěvou ověřit přímo u divadla.